pátek 12. listopadu 2010

A zase ta média

Včera jsem zachytila ve zprávách na Primě událost, ze které tam udělali precedens, a to mě může čert vzít. Kdesi v Pardubicích si děvčata z deváté třídy (tedy ve věku, kdy už většina z nich vlastní občanský průkaz, ve volném čase se vesele opíjejí a ještě častěji pokuřují, tudíž chtějí být jako dospělí) pustila pusu na špacír na facebooku, a pěkně, zjevně i vulgárně, znectila svoji ředitelku. Ta se toho dopídila a trestem měla být trojka z chování, čili jak by hezky řekly naše babičky, snížená známka z mravů. Protože o mravy tady jde především. A tu se do toho vkládají média. Parafrází lze říci, že chudinky děvčata jsou potrestána trojkou z chování, což ve věku, kdy si vybírají novou školu a potencionální budoucí povolání je takřka tragédie. Rodiče se za ně bijí jako lvi, děťátka netušila, co to může způsobit. Mediální právníci zasvěceně praví, že za takovouto privátní aktivitu nemůže škola trestat. Dívenky, jak je natrénovali televizní“ odborníci“, před kamerou zkroušeně tvrdí, že jim to vůbec, ale vůbec nedošlo, paní ředitelce se omluvily a ona přesto trvá na té trojce. To je přeci tak nespravedlivé a zákeřné! Ředitelka do médií mluvit nechtěla, a tím celá zpráva končí a reportéři se zasvěceně věnují další podnětné kause. No, rozlítilo mě to, asi i proto tady píšu. Neznám pozadí, nevím, jaká je ředitelka, čím jim tak strašně ublížila, že se to musí řešit tímto způsobem, neznám ty dívky, nic. Jen vnímám poselství celé reportáže. Můžete si v podstatě dělat, co chcete, urážet koho chcete, doba je tomu nakloněna. Jak zdeptat učitelky, hned je společnost na koni a fandí mladistvým delikventům.
A já si kladu tyto otázky. Co by bylo, kdyby to bylo obráceně? Kdyby ředitelka napsala, že jí ti haranti lezou na nervy? Proč děti v deváté třídě neví, že za vypuštěné slovo nesu odpovědnost? Proč jim to rodiče nevysvětlili dřív? Proč se za ně teď tak berou, když jim tím dávají najevo, že z toho, co uděláš, se nemusíš zodpovídat? Proč z toho média dělají takový skandál a dávají najevo dětem, že stojí za nimi? Jak to, že za činnost mimo školu se nemusím zodpovídat? Když já teď – jsem doma- o některém ze svých studentů napíšu, že je to s prominutím debil, hned to bude průšvih. Proč oni to tak nemají? Policie se k tomu staví laxně, veřejnost spíše škodolibě. Jen jim to nandejte. Neříkám (a kdo mě čte, to ví), že ve školství je všechno správně. Určitě ne. Ale tohle je z mého úhlu pohledu přes čáru. Také jsme podobnou - a to je asi kyberšikana- řešili ve škole. Následoval trest, domluva a snad zatím dobrý. Ale nevložila se do toho média, která z toho udělala něco úplně jiného. Lze tedy o komkoliv vpustit do kyberprostoru cokoliv? Podle té včerejší reportáže zjevně ano. Ostatně, u nás je vlastně možné všechno. Uf, to mi to ale hnulo žlučí. Že bych napsala jmenovitě něco o nějakém dítěti? Ne to ne, ti si to nezaslouží. Spíš bych si vybrala nějakého chytrolína z televize nebo z ministerstva. Do těch bych se obula s chutí. Ale protože u nás jsou si všichni rovni, ale někteří jsou si rovnější, tak raději mlčím. Zatím.:-)
A ještě PS k té trojce z chování. Z mého úhlu pohledu nejde o zas tak fatální trest. Dnes je to určitá výstraha, že tak tedy ne. Pak dívky vyrostou, stanou se z nich nějaké VIPKy:-) a budou se trojkou z chování ještě chlubit, jak to je dnes u všech těch mediálních hvězd (nechci drze napsat blbečků) zvykem. Nu, život tropí hlouposti.


4 komentáře:

  1. Jak mně mluvíte z duše...Ach jo, dnes jsem s moji maminkou byly na obědě v KFC, udělaly jsme si dobře, já si odskočila jen na wc a už naproti máti seděl puboš, že když jsem vypadla, tak tam budou sedět oni...Málem jsem mu jednu ubalila...Kam spěje naše společnost?

    OdpovědětVymazat
  2. Jitko za mých mladých let ( a fakt to není zas tak dávno) byly běžné snížené známky z chování za delikty spáchané mimo školu.
    Trochu to drželo určité týpky v pocitu, že společnost to nebude tolerovat. Některým to taky pravda bylo fuk.
    Ale dnes holt může každý všecko, svoboda slova. Razí se heslo "Ať si dělá kdo chce co chce, hlavně, když mi neubližují."
    Často dětem vykládáme, že jsme si nedovolili nepozdravit, protože kdyby to sousedi řekli našim, tak slíznem, že děláme ostudu. A když jsme něco prováděli a sousedka nás zdrbla, tak jsme se modlili, aby nás nenaprášila našim.
    A je to dáno výchovou. Náš expert taky někdy perlí na adresu učitelky nebo asistentky. Je mu ale a nám taky, polehčující okolností (snad), že je nemocnej (a blbej taky) a že hned dostane lepana. :o)

    OdpovědětVymazat
  3. Škoda, že se do toho média pletla. Holky by dostaly trojku z chování, věděly by tohle se nedělá, omluvili by se a tím by to haslo...Na druhou stranu, ony si možná opravdu nebezpečí FB neuvědomují, to kolikrát ani dospělí,až se tomu divím.Takže tomu docela věřím, že nedomyslely následky. Dřív si to napsaly sms, teď to hodí na FB...Rozdíl je markantní.To je ten nevděk mládí. Naše Aneta taky neřekne, já něco zvorala, ale ten učitel je hrozný...Mmch, ty debile si vyslechla od učitelky loni. Pak se jí ale omluvila.Upřímně, učitele učící naší Anetu obdivuju, já na to nemám nervy, platím jí raději doučování. Co píše na FB radši vědět nechci...

    OdpovědětVymazat
  4. No já to bohužel někdy i čtu, co píše můj syn:-((

    OdpovědětVymazat