Druhý zářez

   Nevstoupíš dvakrát do téže řeky, tvrdí staří řečtí filozofové. A děti se jejich moudra učí a někteří s nimi i perlí u maturity. Já ovšem dnes všechno mudrování popřela, neb jsem do stejné řeky vstoupila podruhé. Již kdysi jsem se tady zmiňovala o své nemilé příhodě, kdy mi v jakémsi nejmenovaném letenském salonu na pedikúře paní ufikla kus paty. Tenkrát jsem strnula v bolestivém šoku, a když se jí podařilo zastavit moje krvácení, odkulhala jsem s očima navrch hlavy. Netušila jsem, že je něco takového možné. Samozřejmě jsem tam přestala chodit a myslela si, že historie se v tomto případě opakovat nebude. Opakuje. Dnes mi totéž provedla jiná pedikérka v jiném rádoby salónu. Tentokrát jsem nejen zařvala, ale, už poučena, jí i vynadala. Jí to tak rozrušilo, že mě vzápětí stříhla do palce. Kdyby to byl malíček, už bych ho neměla. Pěkně vytočená a zmrzačená jsem se chystala okamžitě odejít, žena se mi sice roztřeseně omlouvala, což mi bylo houby platné. Alespoň jsem se ale ovládla a nekřičela na ni, leč rychlý odchod se nevydařil, neb jsem pěkně výrazně kulhala. Takže moje snaha dát si dohromady chodidla rozhozená mořskou solí a rozpáleným pískem přišla pěkně vniveč. Noha bolí jako čert a jak půjdu zítra do práce, kde mám pořád ještě imitovat člověka nabitého letní dovolenkovou energií, to tedy vskutku netuším. Stejně jako netuším, kam budu chodit na pedikúru, když tímto dramatickým způsobem odpadá jeden letenský saloon za druhým. Vše plyne….:-)


Ach jo:-(

letenská pedikúra