Aukce zážitků

Milí přátelé, zveme Vás na charitativní aukci zážitků. Budou se dražit zážitky, které jen tak nekoupíte.
A přijďte bez starostí, že na ně nebudete mít dost peněz. Začínáme totiž dražit od jednoho tisíce výš.
Každý, kdo chce pomoci dobré věci, se může  na aukci zážitků s radostí. Budeme rádi, když přijdete.

Podělanej Karlštejn

111 míst v Praze, která musíte vidět. Knížka, průvodce, ke mně doputovala jako dárek. Je výborná. S Tobiášem podle ní poznáváme Prahu jinak. Mnohdy jsem překvapena i v nejbližším domácím okolí. Třeba „ Podělanej Karlštejn“ Vlastně jsem ani nevěděla, že tady takovou budovu a s takovou přezdívkou vůbec máme. Je to bývalá čistírna odpadních vod v Bubenči. A je to secesní budova! Vskutku unikát. Čistička tam stojí už déle než sto let, od počátku dvacátého století (1906) a je to krásně postavený dům, proto ten „Karlštejn“. No a druhá část přezdívky pramení z funkce, dočetla jsem se, že denně sem přitékalo až 120 miliónu litrů splašků.  Nu, to není zrovna málo, ale myslím si, že dnes by toho bylo ještě víc. Dnes už ale unikátní čistička slouží jako muzeum, lze si zde prohlédnout stoky, nádrže i stroje, které prý jsou stále funkční. Interiér jsme si odpustili, stačil nám exteriér, příjemná kavárna a zdejší Stokabar. A zjištění, že místo využívali i američtí filmaři, kteří zde proháněli Toma Cruise ve čtyřce Mission Impossible. Film jsem neviděla, ale prý tudy neohrožený Tom utíkal z ruského vězení.  Nu, my se tudy jen procházeli. Pravda, Rusů je kolem poměrně hodně, místy se tu člověk cítí jako na moskevském korze, ale nic dramatického jako útěk z vězení jsme zde nezažili. Jen hezký výlet podle skvělé knihyJ

Byt v Paříži

Ten bych si tedy doopravdy přála. Ale vypadá to, že asi až v příštím životěJ. Mám tedy alespoň knihu, Byt Paříži. Jde prý o napínavý román nejúspěšnějšího francouzského autora současnosti. Autor se jmenuje Guillaume Musso a zápletka děje je avizována jako že si policistka Madeline a spisovatel Gaspard, kteří jinak nemají nic společného, dokud si omylem nepronajmou stejný jednopokojový byt v Paříži, jenž navíc ukrývá záhadnou minulost slavného malíře….Tak uvidíme. Romány z francouzského prostředí mám ráda stejně jako Francii samotnou, tak se těším

                                     

Cat café

Naše krásná kavárna ve Šmeralově ulici. Navštívili jsme ji cestou z Matějské. Byl to příjemný zážitek. Kočičky milé, prostředí útulné, obsluha vlídná. Ve finále nás sice zkasírovala o dvacku víc, což mě udivilo a tak mi vysvětlili, že je to na kočičky, na jejich očkování a další záležitosti. No, ráda přispěji na charitu, jen bych to vždy ráda věděla předem. Ale třeba jsem nedávala pozor a tak jsem ráda zaplatila Bylo tam hezky. A cizinci, co zde byli, ti byli až freneticky nadšení, což také dávali náležitě najevo. Asi to v Anglii nemají:-)

Jsem lepší než Švejk…

Letos poprvé jsme. Vyhráli jsme!! Tedy, abych byla přesná, vyhráli studenti ze sexty se svojí vlastní divadelní hrou Fenomén dnešní doby. Naráželi na gender, přebujelou korektnost či třeba exhibující kojení v bance:-)

   Co je to: Jsem lepší než Švejk? Jde o divadelní přehlídku studentských souborů, kterou organizuje gymnázium Nad Štolou a k jehož realizaci laskavě propůjčuje veškeré svoje prostory Divadlo bez zábradlí. Takže Karel a hana Heřmánkovi tady působí jako patroni a nebojím se říci, že i mecenáši. Ono půjčovat divadlo není jen tak a hned tak někdo to neudělá. Přehlídka má již letitou tradici, naši studenti se též několikrát zúčastnili. Vavříny vítězství si ale odnášejí až letos. Sexta je třída, která na co sáhne, to se jí daří. Když se poprvé zúčastnili historické soutěže Na pivo s Karlem Velikým, hned stáli na stupních vítězů. A jejich letošní účast v přehlídce Jsem lepší než Švejk byla pro ně také premiérou. Vítěznou. Tak nezbývá než doufat, že na vítězné vlně se povezou i nadále. Pro letošek jsou prostě „lepší než Švejk!“ Což jim na vítězném diplomu svým podpisem potvrdil i vnuk Jaroslava Haška, který byl členem poroty. Gratulujeme velice!

Vivaldiano

...je vždycky mega zážitek. A jedno, zda už jste ho viděli či ne, prostě je to vždy dech beroucí show a vzrušující setkání s hudbou Vivaldiho. Bez ohledu na to, že je to v O2 aréně, kterou nemám ráda a necítím se tam dobře. Vyjma této akce. 

To i kontroly a fronty u vchodu vydržím, byť je to pro mě zkouška nervů. Ale ta odměna za to stojí. Úžasné a nepopsatelné. Je třeba vidět na vlastní oči. Viděla jsem už potřetí.  

Záznam, který lze samozřejmě vidět na you tube, zdaleka nedosahuje takové atmosféry, ale ochutnávka a návnada je to dobrá. 

Ale vidět to na vlastní oči a vlastní uši, to je bomba. 

Bomba VivaldianoJ)

Nejkrásnější měsíc v roce

Miluji květen. Je to opravdu nejkrásnější měsíc v roce. Nebo jeden z nejkrásnějších, v mém vnímání mu logicky silně konkurují oba prázdninové měsíce.  Ale na ty si ještě počkáme. Nyní je tu květen, lásky čas. Spojujeme si jeho romantiku s Máchovým Májem, který ale ve skutečnosti o lásce moc není, jde víc o příběh otcovraha a pátrání po smyslu života, což ale většina lidí neví. Je to symbol lásky a basta. Ostatně, málokdo ho také četl, maximálně se tak ve škole učili zrovna ten kus, který jako symbol romantické lásky opravdu vypadá. Nicméně, Máchovi už jeho postavení prvního básníka lásky nikdo neodpáře a na Petřín k jeho soše proto prvního května míří davy zamilovaných, aby se právě zde romanticky políbili. My, pragmatici a skeptici se kapku ušklíbáme, jaká romantika v těch davech? Ale zase, proti gustu žádný dišputát a tak kdo tak zahajuje měsíc lásky, nechť tak činí. Stejně jako ostatní líbající se pod rozkvetlými stromy. Či vyspávající kocovinu z včerejších čarodějnických ohňových hrátek.  Prostě vstup do května máme každý jiný. Nic to nemění na faktu, že jde o krásný měsíc. Hodný svého jména. Všechno kvete, všude je cítit radost i naděje.  Tak ať ten měsíc takový je doopravdy.