Klíče

 Většinou jsem na svoje věci až úzkostně opatrná. Vím, kam je dávám, mám o nich přehled. 

Několikrát se vracím, zda jsem vypnula žehličku, zda je zamčeno na tisíc západů, zda je všechno zabezpečeno. 

Někdy (často) je to až obsese. 

A pak přijde zkrat, někdy tedy. A stanou se věci, o kterých bych přísahala, že se mi stát nemohou. 

Odejdu do práce, aniž bych zamknula,  třeba. Zanechám, respektive tedy zapomenu, telefon v převlékací kabině v bazénu, kde ho za dlouhé dvě hodiny nikdo kupodivu nesebral. Nechám peněženku v obchodě ( i ta se naštěstí našla), takže jsou to takové kiksy, že tady už slovo obsese rozhodně není na místě. 

Spíš ho docela spolehlivě nahradí slovo blbost. 

A někdy mám u toho víc štěstí než rozumu. 

Třeba nedávno. 

Horké odpoledne u vody. Ale nekoupeme se, je to spíš o povídání si. Brodění ve vodě je jen symbolické, na ochlazení. 

Pak odchod od vody, restaurace, ještě kávička, klídek, času máme dost. Do toho liják jako hrom, který ale osvěžil vzduch. 

A pak, spokojeni, osvěženi, že už pojedeme domů. 

A ejhle, nejsou klíče od auta. 

Takže asi nepojedeme...

Naše auto ještě není ten super moderní model, pořád potřebuje klíče k nastartování. 

Tak se jde hledat. 

Stopy vedou na pláž k rybníčku. Ale tady nic. 

Už chci zklamaně odejít, když je zahlédnu. V dálce na hladině?!!!! 

Nechápu, ale jsou to ony.

Díky přívěsku se nepotopily, ale vznášely se u hladiny. 

Nebo si tam s nimi hrály ryby, jinak si to nedovedu vysvětlit. 

Vylovím je tedy, z míst, kde jsem stoprocentně nestála, vůbec nechápu, jak se tam dostaly, jak tam doplavaly. 

Ale co víc, ten klíč byl funkční. Po tolika hodinách ve vodě. Nastartoval, odjeli jsme. I po dojezdu auto zamkl. 

I teď, když to píšu, pořád to nechápu. Jak mohly vypadnout, jak se tam dostaly, že se neutopily, že fungovaly...????

Vždycky je super, když se z nepříjemnosti stane historka k vyprávění, tyto klíče jsou toho příkladem. Ale čím je to vzdálenější, tím míň to chápu. A jediné, co mi na to sedí je,  že když se štěstí unaví, sedne 

i na vola. 

A nebo je to záhada, mezi nebem a zemí..