Květnová čeština

 Čeština je bohatý a kreativní jazyk, byť v poslední době dostává hodně na frak. A to nejen ve specifické mluvě mládeže, ale hlavně ve veřejném prostoru, který by měl být vzorem spisovné češtiny. 

Není, ale to nebudeme rozebírat.

Chci naopak poukázat na květnatost jazyka.

A to doslova, květnem.

Květnem, který, jako ostatně všechny české měsíce, nese specifické, domácí pojmenování. Přesněji řečeno, květen si v češtině nese dva zažité názvy. Máj a květen. 

Oba vypadají česky. Je to potvrzené letitým užíváním.

Máj, poženeme husy v háj.

Není to anglický may, ani německý mai. 

Je to prostě dávný staročeský máj, který vytěsnil až obrozenec Josef Jungmann svým květnem. Je fascinující, jak výstižné označení dokázal vymyslet. Kvete totiž úplně všechno, stromy, kytky, nálada, lidé, láska, energie… Prostě květen.

A k němu patří i české májky, které zdobí většinu venkovských návsí. Někde o ni dokonce stále svádějí velké šarvátky. A hlídají ji, aby jim ji z vedlejší vesnice neukradli.

Slavíme i majáles, které kdysi dávno korunoval beatnický král Gindsberg.

I dnes mají tyto slavnosti své krále a královny, které ale snad už nikdo nevypovídá ze země, jako kdysi vypověděli amerického beatnika. Současní králové majáles pak mají ke svému majálesovému vítězství většinou i květnatý proslov, čímž se vracím k bohatosti češtiny, májově zabarvené. 

Problém je snad jen v tom, že si její květnatost neuvědomují všichni. Jako by trendem byla jen angličtina. Ta ale, zakomponovaná do češtiny, někdy působí dost bezradně, a hlavně nudně univerzálně. 

Možná to bude důvod, proč se v našich krajích ujal květen i máj.

Každý totiž inklinuje k tomu, co je mu bližší. 

Květen je český, máj univerzální. 

Konečně, v českých příslovích se máj dokonce považuje za zastaralý. Patří výhradně do literatury a do učebnic.  

Domyšleno do absurdna, univerzálně se vracíme do minulosti. Řekněme, že kruh se uzavírá, máme jazyk, který umí být bohatý, hravý a obrazný, ale mnozí se tváří, že si toho radši nevšimli.

Anebo to lze vzít optimisticky, vracíme se ke kořenům. Tím spíš, že v květnu jsme všichni tak nějak víc naladěni na pozitivní závěry.

Nechť to tak trvá celý měsíc. A je asi jedno, zda ho vnímáte jako květen nebo jako máj.  Hlavní je ten optimismus a radost z květnatých kvetoucích květnových dní.

A k němu dnešní polibek pod rozkvetlou třešní... 

Hezký květen Vám přeji

Psáno jako úvodník pro Listy Prahy 1