Nečti to

 Nečti to, nečti to... Je to jako neber úplatky, neber úplatky... a pak z toho byl blázinec.

Často mám takový pocit, když čtu příspěvky v různých učitelských skupinách. Nečti to, nečti to, říkám si, pak mi to stejně nedá a se zvyšujícím se tlakem čtu.

Příspěvky jsou tam z obou stran, z té učitelské i rodičovské. Většinou agresivní a útočné. Velmi často plné pravopisných chyb. 

Nebo naprosto nesmiřitelných postojů. Kupříkladu zastánci a odpůrci mobilů. Nebo AI ve výuce a v budoucnosti vzdělávání. 

Práv a povinností dětí. Respektive, tam je to víc o právech, povinnosti se moc neakcentují 

Říkám si, že už mě nic nemůže překvapit, ale vždycky se něco objeví. Nedávno třeba vyjmenovaná slova. Divoká diskuse na téma, proč se je mají ty nebohé děti učit? K čemu jim to je, aby uměly vyjmenovat několik slov, kde se píše tvrdé y? Vždyť je to vlastně šikana, tohle je nutit učit se zpaměti. 

A obhájci - z řad pedagogů i rodičů ( tam jich tedy bylo výrazně více) to mysleli naprosto vážně. 

A tak bych mohla pokračovat. Někdo staví budoucnost vzdělávání jen na AI . Nic v hlavě udržet nemusí, je to zbytečné. 

Jiní zase jen na právech dětí. Mají právo na všechno, na povinnosti se většinou zapomíná. 

Někde se sází na rozvolněnost, jinde jen na to, co děti baví. 

Někteří je nechtějí učit ani násobilku, protože se to všechno má nechat odvodit. 

A tak bych mohla pokračovat, protože moje mantra, nečti to, nečti to, bohužel moc nefunguje. Vždycky mě něco zaskočí, neřku-li rozčílí. 

Naposledy ta vyjmenovaná slova. Křížové tažení proti nim. Nač se je učit?

Ale nejvíc mě vždycky nemile překvapuje si to, že je to vždycky tak radikální, že je to vždycky forma útoku na ty druhé. Buď rodičů na školu, učitelů na rodiče nebo kantorů do vlastních řad. Každý to vždycky ví nejlépe, on uč nejlépe, k dětem přistupuje nejlépe, on je nejlépe chápe atd....

Někteří dokonce našli díru na trhu a v honu na ostatní učitele, v jejich dehonestaci, si udělali svoji vlastní novou živnost. Mediální slávu. A tepou a tepou. 

Teď tedy stíhají kritiku a opovržením ty kantory, co nutí chudáky děti naučit se vyjmenovaná slova. 

A to si pořád říkám, nečti to, nečti to...

No, uvidíme co bude na řadě jako další.