Včera nás čekala dobrodružná výprava po stopách atentátu na Heydricha. Vyrazit na trasu, kudy utíkali parašutisté, když už to máme za humny. Sraz na tramvajové zastávce, kde to všechno proběhlo.
U komiksu, který tam je už řadu let a mapuje průběh celého atentátu.
Sestup k pomníku.
Nikdy jsem tam nikoho neviděla.
A zrovna dnes dva autobusy turistů. Jeden německých a druhý italských. Tak jsme se tam dost motali, radši jsme se vydali pryč, na trasu, po stopách atentátníků. Gabčíkovou ulicí dolů, kolem domu Ryšavých, kteří tehdy asi vůbec netušili, jak moc mladík, běžící dolů kolem jejich domu, ovlivní jejich osudy. Zemřeli všichni.
Zastávka u bývalého řeznictví, kde Gabčík hledal pomoc, ale český řezník byl bohužel kolaborant. Přesto unikl, byť mu k tomu napomohla přestřelka.
Pak nějak zkusit přesun přes frekventovanou magistrálu k Bulovce a do Libně. Končíme u domu rodiny Vosmíkových, kterou vystříleli úplně celou.
Míříme do Kobylis. Do míst, kde byli ti, co parašutistům nějak pomohli, zavražděni. Na Kobyliskou střelnici.
Bylo to náročné, ukočírovat šedesát dětí, aby si z toho každý něco odnesl, abychom se dokázali přesunovat MHD, aby se nikdo neztratil.
Ale povedlo, celé jsme to zakončili svíčkovou ve školní jídelně. Teď už jen zoologická.
. 
Klobouk dolů, že jste to zvládli s tolika dětmi. Určitě to pro ně byl skvělý zážitek.
OdpovědětVymazat