NATO

 Dnešní výročí vstupu do NATO.  Vstoupili jsme v roce 99, v roce padesátého výročí založení NATO. To se dobře pamatuje. 

Myslím, že je to hodně důležité výročí, zejména v dnešní době. 

Když si vzpomenu na idealistické představy z devadesátých let o tom, že NATO by se mělo zrušit, protože už nemá smysl, komunismus padl, ze strany Sovětského svazu potažmo Ruska už nic nehrozí, pojďme to tedy zrušit??

To bylo po pádu železné opony, takový idealismus. Jako, že teď už bude jen lépe a radostněji. Asi se tou nějakou dobu i věřilo. A fakt se chtělo NATO zrušit. Jako Varšavskou smlouvu.

Naštěstí se nic takového nepřihodilo.  

Viděno ale tehdejšíma očima je vlastně i současné NATO, zejména pak jeho hegemon- USA, úplně neuchopitelné, taková historická anomálie. Všechno je najednou úplně jinak.

I NATO je diametrálně jiné. 

Nicméně, dnes si připomínáme náš vstup. A to za zmínku prostě stojí. 

Protože jsme díky NATO v pořád ještě v relativním bezpečí, i když dneska jeden nikdy neví. Žijeme hodně turbulentní dobu, válka je slovo, které se ve veřejném prostoru skloňuje více, než by se jednou líbilo. 

Určitě to dnes není historismus, jak by se ještě před časem dalo oponovat. Naopak, je to víc než aktuální termín. 

Proto je i NATO pro nás jinak důležité, než třeba v době našeho vstupu.