V podstatě se to na některých stránkách promění v jedno velké rodičovsko-odborné fórum o školství.
A čím víc se venku otepluje, tím víc to v těch diskusích vře.
Rozhodně pak není pravda, že by se tam řešilo, co komu kvete na
zahradě. Spíš to, co se děje ve třídě, kam nikdo nevidí, ale všichni
všechno vědí.
Třeba takový školní výlet. Zdánlivě nevinná událost – a kolik emocí!
Veřejnost má
jasno: učitel si jede užívat. Má to jako dovolenou, protože přece co jiného
taky celý rok dělá, než si hraje s dětmi, ne?
Výlet
= relax.
Na drobný rozdíl, že místo lehátka u bazénu má na krku třicet buď malých divokých dětí nebo stejné množství pubescentů, mezi nimi pár alergiků, několik rebelů a minimálně jedno dítě, co tvrdí, že bez ranního kakaa prostě nepřežije, tak na ten už nikdo nepoukazuje.
Stejně jako na odpovědnost, což je kapitola sama o sobě.
Prostě
podle diskuse na rodičovském fóru je školní výlet taková první super dovča.
Nádhera.
A kdo si z učitelů výletování neužívá a snaží se ke konci roku ještě radši učit, ten je většinu vnímán jako podezřelý tyran.
V lepším případě nadšenec, v horším
fanatik.
Většinově
klasicky jako ten, co nechce pustit děti ven, aby si hrály, když už je skoro
červenec!
S blížícím
se červencem také nastupuje další školní evergreen: co s dárky na konci roku?
Taky
žhavé téma. Rok od roku žhavější a víc se řeší.
Zatímco
někteří rodiče nadšeně vybírají mezi kytkou, čokoládou a lahví vína, jiní bijí
na poplach:
„Žádné dárky. Jsou to úplatky! Rozhodně tedy
nechceme korupci do školy! Ani v podobě kytice růží!“
Vzpomínám na své dětství, v pololetí a na konci roku jsme kráčeli do školy slavnostně oblečeni
a s kytkou v ruce.
Představa,
že dneska dítě přijde pro vysvědčení třeba slavnostněji oblečené, tak ta je úplně mimo. V kraťasech
a někdy ani to ne, protože už je někde na dovolené.
A
kytku v pololetí jsem nedostala ani nepamatuji.
Na
konci roku z ní mám radost a neberu ji jako úplatek. Ani případnou čokoládu.
Ale
dočetla jsem se, že to mnozí tak nevnímají.
Ani
kytka nazmar, hlásí pak bojovně na sítích.
Trochu
chápu, že v některých školách a třídách dárek na konci roku takřka hraničí s nabídkovým katalogem: vouchery, kosmetika, dárkové koše...
Předpokládám
ale, že vždy jde o nějakou dobrovolnou aktivitu, formu poděkování…?
Osobně
neznám žádnou učitelku, která by rozesílala seznam přání rodičům:
„Letos
bych prosila wellness, žádný další hrníček. Děkuji.“
Samostatnou kapitolou diskuse je pracovní
doba kantorů.
Totiž, veřejné mínění je přesvědčeno, že učitel končí ve 12:00. Ve 13:05 už leží na dece u řeky nebo relaxuje na zahradě.
Užívá
si pohodových a klidných červnových dní.
S radostí
bych takové vizionáře, co o školství všechno ví, ale určitě nikdy nezažili
třeba červnový finiš, pozvala ke spolupráci.
Nicméně,
se zažitou fikcí se těžko bojuje, podle veřejnosti prostě škola končí nejdéle
ve dvě a tím to hasne.
A protože veřejnosti je třeba se zalíbit, a toto navenek vypadá podezřele pohodlně, některé školy tento předsudek rázně vyřešily:
„Jejich učitelé tak mají přikázanou
dobu pobytu na pracovišti, tedy osm hodin. I když tam děti už nejsou, opravovat není co. A aby toho nebylo málo, tak pak zůstanou ještě první týden v
červenci ve škole, tedy v práci. Budou uklízet, školit se a připravovat.
Stejně jako poslední dva dny v srpnu.“
Jsou
přeci firma, tak žádné prázdniny svým učitelům nenabízejí…
A co dál se ještě ve virtuálním prostoru hodně
řeší?
Třeba
jestli si učitel může dovolit nevzít někoho na výlet.
Veřejnost
má jasno, to si přece nesmí dovolit, dítě má na výlet právo!!!
Nemůže
ho přeci nikdo vyloučit z kolektivu!!
Dítě
přece má právo jet! I kdyby celý rok jevilo aktivní tendence nerespektovat
nic z toho, co učitel řekne.
To přece není důvod k vyloučení z kolektivu!
Dětský kolektiv je posvátný.
A učitel je tu přece od toho, aby to celé v klidu zvládl.
Ideálně s úsměvem a pokorou a se všemi dětmi.
Ano,
je to výživné. Diskuse před prázdninami jsou vždycky výživné.
Je hodně zajímavé sledovat veřejnou diskusi o školství.
Osobně jsem ráda, že u nás prázdniny budou, hned po vysvědčení.
A v podstatě se takřka nemohu dočkat. Stříhám metr😊.
Žádné komentáře:
Okomentovat