Defenestrace

 Vyhození z okna jako politický akt. Máme jich v dějinách několik. 

Při výkladu občas zkouším použít cimrmanovský vtip, že v zemích, kde se žije v zemljankách, ztrácí tato aktivita smysl.... 

Nic. Nikdo se nesměje. Děti většinou nechápou pointu. Neví, co je zemljanka...

  Tak už radši nevtipkuji, jen suše odvykládám, co se tehdy přihodilo. Nekatolická šlechta se vydala na Hrad, aby si vydobyla dodržování Majestátu, tehdejší, řekněme ,Ústavy, kterou si panovník ohýbal podle své potřeby. Přesněji řečeno, pokud jste byl nekatolík, neměl jste moc šancí na nějakou zářnou kariéru. 

A tak si to šli vyříkat. Nikoli s panovníkem, ten tu nebyl. Ale s jeho zástupci, tzv. místodržícími. 

Dole v podhradí se posilnili alkoholem a vyrazili vzhůru. Jednání se brzy vymklo kontrole a ve finále byli Slavata a Martinic vyhozeni z okna. A s nimi chudák písař Fabricius, který jen plnil svou úřednickou funkci. A přesto letěl. Rozdivočelí protestanti to vzali z jedné vody na čisto. 

Pánové svůj nedobrovolný let z výšky cca 17 metrů překvapivě přežili, ale kdyby jim vzápětí Polyxena z Lobkovic neposkytla azyl u sebe doma, bůh ví, jak by to s nimi dopadlo. 

Nicméně, celá tato akce, která asi neměla tak velké ambice, nakonec vedla k zahájení války, která přerostla ve válku třicetiletou. Tady už fousatý školní vtip použít jde, na otázku jak dlouho třicetiletá válka trvala, většina dětí odpovědět dokáže:-). Vtip je v tom, že třeba u stoleté války to neplatí, to už ale nedodávám. Stačí, že jsme dokázali dramatické téma kapku odlehčit. 

Tak dneska výročí třetí pražské defenestrace. Kdy byla ta druhá, to už je otázka pro zvídavé čtenáře:-)