V tomto týdnu odešel, krom mého oblíbeného Dušana Kleina, za kterého opravdu truchlím, i Stanislav Rudolf. Skoro jsem na něj už zapomněla, ale smutné zprávy kolem jeho úmrtí mi ho znovu připomněly. Byl mým dětským oblíbeným autorem, jeho knihy jsem jeden čas opravdu hltala. Pak byly zfilmované a dodnes je lze vidět v recyklačních cyklech veřejnoprávní České televize. Třeba Metráček nebo Kopretiny pro zámeckou paní. Připomněla jsem ho i studentům v hodinách literatury. Většinou ho neznali, ale našlo se pár jedinců, co o něm věděli od svých maminek. Ba i tací, co ho četli. Jako že jim ho doporučila maminka a našli ho v domácí knihovně. Komentovali to jako naivní, zdlouhavou četbu, což je asi logické, protože oni žijí v jiném světě. Zkusila jsem znovu nahlédnout a měla jsem obdobné pocity. Přesto ten čtenářský zážitek z doby dávno minulé, kdy jsem ty knihy hltala, bavily mě, ten tu byl znovu. Zůstal. Byly to tehdy hezké knížky. Možná i proto, že pan Rudolf byl učitel, svět mladých dobře znal, rozuměl jim... A uměl psát. Dožil se požehnaného věku, zanechal literární stopu. Škoda, že se o něm víc neví. Zajímalo by mě, kdo je takový "Stanislav Rudolf" dneška. Některé knihy pro mládež jsou fakt skvělé, ráda si je přečtu i já. Buď protože jsou krásně napsané nebo proto, abych pochopila svět svých studentů. Ale doba je rozmanitá, jediný hrdina už dávno neexistuje. Ale někdo hodně populární určitě ano... Máte takového?
Jitko, moje dětství a puberta se neobešla bez zmiňovaného Stanislava Rudolfa :-) Přečetla jsem snad všechny jeho knížky!
OdpovědětVymazatNěžně háčkovaný čas byla moje oblíbená. Bohužel již v knihovničce jsem nenašla ani jeden titul :-(
Šíma ve 2. třídě čte, ale zatím jsme u titulů druhého čtení, oblíbený
dětský autor zatím není.