Zabarikádovaný Hrad

 Už tuhle nedávno jsme cestou kolem Hradu museli zase zpět, protože Hrad je uzavřen. V době nouzového stavu absolutně. Tehdy jsme šli Nerudovou ulicí. Včera kolem letohrádku. I tady je zavřeno, do zahrad už se nemůže dávno. Letohrádek skoro chátrá, alespoň to tak vypadá. V zahradě armáda, asi aby tam někdo náhodou nepronikl. Všude mříže, zámky. Restaurace Lví dvůr ubedněná. Nikde nikdo. Jen bezpečnostní rámy a armáda. Nebo možná i Policie, bylo jich tam několik. Na nádvoří prostě neproniknete. Je to hodně depresivní. A tak se ptám, kdo dal tomu dočasnému hradnímu pánovi právo, aby toto udělal? Když on je navíc v izolaci v Lánech? Tam to asi tedy musí vypadat obdobně. Přemýšlím, kterého poslance interpelovat, aby mi toto vysvětlil. Jistě, všichni mají jiné starosti, než otázku, proč se nedá přejít po hradním nádvoří? Proč se nejznámější česká památka tak trvale izoluje a uzavírá veřejnosti? To je jak za Husáka, neřku-li horší. Proč se nedá procházet kolem? Vím, jde spíš o řečnické otázky, řešit je třeba jinde. Je to systém vaření žáby, za chvíli si nikdo ani nevzpomene, že se na Hrad či do katedrály kdysi běžně mohlo, že se po nádvoří lidé procházeli, chodili sem na procházku. Ba i na výstavy...To je až děsivé, ta dystopie, která se na nás chystá. V tomto kontextu je uzavřený Hrad maličkost, ale stejně mě to zajímá. Proč? A hlavní moje dnešní sdělení? Že je to nejen frustrující, ale hlavně hodně smutné, vidět, jak je to zase stejné, jako před rokem 89, jak to chátrá, všude ploty a ozbrojenci. Uf, to není jen o covidu....

Účel světí prostředky

 Loni, krátce před vypuknutím čínské chřipky, probíhala masivní osvětová  kampaň "V síti". Spojená s filmem a varující před nebezpečím ve virtuálním světě. Pak ale vypukla epidemie a děti byly do toho světa v síti nelítostně vrženy. 

V síti nesíti, z distanční výuky se udělalo božstvo a v pobytu v síti povinnost. Účel světí prostředky. 

Onehdá přišlo do školy varování ohledně sítě tik tok.  Víme o ní, že je to dost bída. Je to pro děti ještě větší škodná, než jsme si  kdysi mysleli.

Ovšem pokus o osvětu drsně sejmula vláda svým skokem do tik toku. 

Prý ať "mladí poučí ty staré", liboval si veřejně zarouškovaný ministr zdravotnictví, který za tuto "smysluplnou" akci vysolil prachy z napjatého státního rozpočtu. Účel prostě světí prostředky....!!!

Fakt mám často v poslední době, že žiji v nějakém paralelním světě, protože je to tak bizarní, že se tomu nechce věřit. 

A přitom jde o realitu. Současnost. 

Žijeme prostě v síti, navzdory všem sofistikovaným upozorněním, natočeným filmům či dalším varovně vztyčeným prstům. 

O něco se snažíte a pak do toho někdo s velkou slávou hodí vidle. Proč? Asi se odpověď nabízí, jen mě tak rychle nenapadají slušná slova.

 Pořád se ale vlastně sama sebe ptám, zda sním nebo bdím?

Další rozhledny

 Obě rozhledny z minulého víkendu byly zavřené. Takže jsme jenom vyšplhali k nimi, ale do absolutních výšin jsme se nedostali. Mají zimní přestávku. Ono by se asi po železných namrzlých schodech stoupalo dost obtížně. Ale turistů bylo kolem dost, je to zjevně zajímavý cíl cest. Nic jiného se vlastně ani nesmí, tak chodíme po venkovních atrakcích, když nelze zajít do muzea ani do galerie. Rozhledny jsou hezky venku, uprostřed přírody. Ta první, Kamenice- Ládví, je nedaleko cesty, po které často jezdíme. Že je tady rozhledna, jsem zjistila až po vyhlášení letošního cestovatelského úkolu. A jelikož je údajně poblíž ještě jedna, za pár týdnů jsme tu určitě zase. S tím, že snad i vylezeme nahoru. Druhá je v Mokrsku, kde se těžilo zlato. Možná proto je to Veselý vrch:-). Tyčí se na velkém kopci, tvářila se jako otevřená, tak to bylo trochu zklamání, když jsme vyfuněli až k ní a ona byla zavřená. Výhled nám nenabídl ani zalesněný kopec, takže rozhledna číslo šest také bude vyžadovat repete. Nicméně, už je v merku,  je to Veselý vrch, tak jsem se navzdory drobnému neúspěchu stejně veselili:-),víme o ní, a i když jsme na ní nevylezli, tak naše zeměpisné ( i jiné) poznání zase rozšířila. I uvědomění si, že v zimě máme asi vyhledávat spíš ty dřevěné, které pouští turisty v mrazu a dešti. Ty železné se na zimu asi víc zavírají:-)

Den otevřených dveří

 Již podruhé v letošním školním roce nás čeká den otevřených dveří. Bohužel, opět virtuální. Lze tedy spíš mluvit o online podvečeru, nicméně, ze zvyku, tomu říkáme den otevřených dveří.  I když je to spíš den otevřených virtuálních zoom oken. 

A jak se učíme hledat pozitiva na všem bídném, co dnešek přináší, tak dobré na tom je, že pozvání  třeba mohu nabídnout i zde. Třeba se někdo chce podívat, jak se u nás online učí, někdo by k nám třeba i chtěl dát děti, a neví, jak na to. 

Tak zde může být první malý krok. Začínáme dnes v pět hodin v podvečer. 

Jste srdečně zváni:-) 

Slovenský institut

 Ke Slovensku mám odjakživa vřelý vztah. Ráda tam jezdím, tedy jezdila jsem, dnešek nám moc cestovat nedovoluje. Proto je dobré hledat Slovensko v Praze.  A tím je Slovenský institut. Mám tam přátele, proto o něm píši, je to pro mě osobní záležitost. 

Je možné setkat se zde se slovenskou kulturou, se slovenštinou jako takovou. 

Když jsem byla prvně, před mnoha a mnoha lety, na návštěvě ve Slovenském institutu, ještě sídlil vedle Ypsilonky, v Purkyňově ulici. Pak ho s velkým úsilím tehdejší paní ředitelka přestěhovala do krásných prostor do Jilské. A dnes se nachází na náměstí Republiky. Hned vedle paláce Hybernia, vlastně v jeho vedlejším traktu. Naproti Obecnímu domu. S krásným výhledem na tento secesní skvost. 

Vždy jde tedy o dobrou adresu, přesto o něm mnoho Pražanů neví. Tak si ho tady dovolím připomenout. Pro Vás, kdo máte rádi Slovensko, máme ho kus i v Praze. A jelikož je dneska všechno online, je možné ho i online navštívit, vyzkoušet jejich programy online. A natrénovat si cestu k nim na dobu, až zase bude život méně sterilní, tedy offline. 

                                                                      Naozaj:-)

Venčení

 V poslední době často vyrážíme na toulky Prahou. Užít si opuštěných uliček, tajemných zákoutí, prázdného centra. Moc nás tam není. V dešti ještě méně. Ale je to krásna, navzdory všemu... A hlavně, je to offline:-)