Nebyl to nejlepší psí den. Večer se mu nechtělo na procházku. Šoural se co noha nohu mine. Nejedl.
Předpokládala jsem, že je unavený. Jenže ráno už se nezvedl. Žádné vrtění ocáskem, žádná snídaně. O procházce ani nemluvě.
Nechodil.
Když jsem ho zvedla, naříkal. Něco ho bolí.
Jdeme tedy k panu doktorovi. Náš je až odpoledne, hledáme tedy jiného. Naštěstí nedaleko jeden funguje, vezme nás.
Prý ploténka. Zkusíme to nejdřív konzervativně, když to nezabere, tak ale operace.
No teda....
Injekci zvládl. Celý den ležel. Nejedl, nepil, nechodil.
Až k večeru první zavrtění ocáskem. Zkoušíme chvíli ven. Plouží se, ale jde. Reaguje na ostatní pejsky.
Tak snad...?
Ráno znovu k panu doktorovi.
Nebezpečí operace sice trvá, ale zlepšení je viditelné. Další injekce a plno léků. Klidový režim.
Ale už odchází po svých, vrtí ocáskem, tak snad....
Žádné komentáře:
Okomentovat