čtvrtek 14. ledna 2016

Ptáci. Respektive holubi...

Někteří se jich bojí. Prý šíří nemoci. Kálí na hlavy osobností, byť jen těch bronzových. Ničí fasády domů. Nemluvím o profesionálních vandalech, ale o holubech. Jejich hejna bývají prokletím všech současných velkoměst. Mnohde je hromadně likvidují nebo alespoň vyhláškou zakazují jejich krmení. Jen Praha 7 má k tomuto ptactvu jiný, pozitivní vztah. Zde mají holubi vítaný azyl, jsou vítáni, což oni náležitě využívají. Když kráčím Kostelní ulicí dolů, často nabývám intenzivního pocitu, že jsem se ocitla přímo ve slavném Hitchokově hororu Ptáci. Temná hejna tu sice zatím na lidi neútočí, ale když se nad vámi zvedají ze střechy, kde zjevně mají nějakou základnu, docela ve vás zatrne. Často se zde objevují v takovém množství, že snadno zakryjí oblohu a vytvoří tmavý, ba ač černý, hrozivě poletující mrak, kterým rozhodně sluneční paprsek nepronikne. Nechci si ani v návalu bujné fantazie představovat, jak asi vypadají zdejší střechy, půdy či život v podkrovních bytech. Stačí pohlédnout na chodníky…Nicméně, pro holuby z celé Prahy je to příznivá zpráva. Na sedmičce je pro ně fajn, radnice jim patrně velmi fandí, takže je jim tady lépe než mnohým rezidentům. Humanita a holubí trus zde prostě mají zelenou. Nabízí se myšlenka, zda bychom k různé ptačí symbolice na sedmičce neměli vypsat konkurz na hymnu. Myslím, že slavný song Zpívám ptákům a zvlášť holubům by měl jasný tah na vítězství. A kdyby náhodou nevyhrál, stačí petice s jedním podpisem. Blbosti se tady tak řeší často, zatímco závažné věci se taktně přecházejí. Patrně se ztrácejí právě pod nánosem holubího trusu...

1 komentář:

  1. trefný postřeh,který platí pro nejednu administrativu:-)

    OdpovědětVymazat