Stařeček

Zachariáš je takový vánoční pes. Již několikrát jsem zmiňovala, jak ho Vánoce baví, je přesvědčen,že všechny balíčky patří jemu a nejradši by je sám rozbalil všechny najednou.  Starého psa novým kouskům nenaučíš, praví staré české přísloví. To Zachariáš může potvrdit, jeho vánoční vášeň trvá. Jen ten věk se hlásí o slovo. Už to není to co bývalo. Radost se projevuje jen několika zrychlenými poskoky, k balíčkům čichne, trhne jen tak zkušebně a znovu se vrací ke svému klidu do ticha pelíšku. Běh času je prostě neúnosný. Ani se o Vánocích nezaběhl, jak tomu bývalo tradicí v jeho štěněcích letech. A tak si v klidu pospává, omámen vánočními vůněmi a je rád, že má klid. Ostatně, to já také. Jen se mi po jeho dřívějších divočinách občas trochu zasteskne. Ale v jeho skoro čtrnácti letech nelze čekat žádné psí kusy. I když, třeba ještě překvapíJ