úterý 15. července 2014

Rosettská deska

 Byla prý objevena právě patnáctého července v roce 1799. Patrně ji vyhrábli z písku Napoleonovi vojáci při nějakém povalování se na písku. Alespoň tak jsem si to léta představovala. Nějaká destička, něco jako dnešní tabletJ.
Ona je to ve skutečnosti téměř zeď nebo-li jak se odborně nazývají vytesané texty do kamene, stéla, kde se nachází několik odstavců záhadné modlitby. 
Jistě tedy nebylo snadné takový šutřík přepravit z Egypta někam do civilizace, v tomto případě patrně do Paříže, odkud si ji vyválčili Angličané, kteří ji mají dodnes.
I vyluštění písma má na svědomí mezinárodní posádka, tedy ve vzácné shodě Angličan s Francouzem. Britský lékař Thomas Young, o kterém se všude píše jako o polyhistorovi, a francouzský archeolog Jean Francois Champolion, který je asi o kapku známější.
Nicméně, luštili oba a nebylo to žádné sudoku po nedělním obědě, trvalo jim to skoro patnáct let, než zdolali klikyháky na ukořistěné stéle. Ale ve finále tak světu dali znalost démotického i hieroglyfického písma. A v podstatě založili egyptologii, vědu nesmírně populární dodnes.
I když, budeme-li důslední, za vše vděčíme Napoleonovi, který se do Egypta vydal a objevený kámen nejenže nenechal vojákům v plen, ale ještě zachránil pro výzkum.
Takový klasický válečný paradox.
Válka má velký přínos pro rozvoj vědy a techniky. 

Žádné komentáře:

Okomentovat