pátek 16. září 2011

Volný den

Během pracovního týdne se dopoledne dostanu do města málokdy. Exkurze s dětmi není zrovna klidná procházka a jinak to většinou nejde. Leda bych šla za školuJ, a to je v mém věku už poněkud trapné. Ovšem když jdu dávat krev, přichází volný den jako bonus. Nu, a protože krevní vysátí snáším poměrně dobře a bez následků, je to opravdu příjemný den. Většinou stihnu tolik věcí, že další kolo může být s klidem až za tři měsíce, při dalším odběruJ. Zařizuji, utrácím, nakupuji. Takže kromě zdravotnictví ten den podporuji i naši chátrající ekonomiku, a to velmi zdatněJ.
 Úspěšným zaplacením parkovací karty jsem tentokrát mimořádně podpořila i obecní finance Prahy 7, a to bez ohledu na to, že minimálně půl roku čistého času jsou parkovací zóny rozkopanéL, ale co by člověk neudělal pro své demokraticky zvolené zástupceJ?
 Poté jsem si po půl roce rozhodování Jzakoupila několik nezbytných doplňků, bez nichž už opravdu nemohu existovatJ, abych svou dopolední pouť zakončila tradičně v Luxoru. Jelikož jsem před Luxorem potkala Markétu WlčiciJ, málem jsem krom skomírající české ekonomiky podpořila i rozvinutý český zlodějský průmysl, neb jsme spolu uvolněně krafaly uprostřed Václaváku, a já měla vesele otevřenou kabelku s peněženkou navrchu, která chmatáky takřka vyzývala. Zjevně mi tentokrát s krví vysáli i moji běžnou ostražitost.  Václavští lapkové ale asi nemají rádi snadné výzvy anebo právě obědvali, takže jejich (i moje) skóre zůstalo nezměněno, zaplať pán bůhJ.  Naše setkání s Markétou bylo tedy jen pozitivně příjemným zakončením nečekaně volného dopoledne. V Luxoru jsem se poté finančně vyčerpala, ale zase mám už i první vánoční dárkyJ. Cestou domů jsem pozvolna získávala pocit, jaký mívám v cizině. Mnohojazyčné štěbetání na Příkopech tomu jen napomáhalo. Pozvolným tempem jsem se doploužila k tramvaji, která samozřejmě nejela podle jízdního řádu. Tentokrát byl jiný nejen čas, ale i trasa. Projela jsem se tedy úplně jinou částí Prahy, než jsem původně očekávala. Pražská MHD je zjevně každý den plná překvapení. Změna nebyla avizována ani česky, natož v jiných jazycích, a tak cizinci docela zírali. Zjevně se turistické výlety do Čech prodávají v sekci zlevněné adrenalinové zážitkyJ. Nicméně na Letnou jsem se nakonec úspěšně dostala.  A odpoledne už jsem jen relaxovala po šestačtyřicátém odběruJ


1 komentář:

  1. Takže za rok se bude na hrudi houpat zlatý Jánský. :)
    I když, jestli máte v Praze stejně rychlý ČK jako u nás na Kladně, tak to se houpat nemusí ani za dva roky.
    O svém zážitku se stříbrnou a zlatou plaketou jsem tu už kdysi psal. Teď čekám na ocenění za osmdesátý odběr, který jsem absolvoval v lednu. Jsem zvědav, co mne potká tentokrát. :)

    OdpovědětVymazat