Nemoralizuji tady nad úpadkem současnosti, slyšela jsem v archivním rozhlasovém pořadu s Miroslavem Horníčkem. Z roku 1966!:-) Tedy tak dávno, že ani já si nemohu pamatovatJ Jak vidno, jde to všechno pořád dokolaJ .
Mně se ale z toho povídání víc zalíbila myšlenková hra, čím bych chtěl být v minulosti? Mistr slova Horníček tam na tuto otázku dokázal vymyslet řadu příměrů, které nejen pobavily, ale i donutily k zamyšlení. Čím bych asi tak chtěla být v minulosti já? Něco z Horníčkových nabídek by se mi samozřejmě líbilo. Třeba v antickém světě být mladým bohatým Římanem, kterého vyšlou pracovně do jižní Francie. To by přece byl ideální minulý životJ. Nebo být literárním kritikem v době Shakespeearově. Strefovat se do někoho a nevědět, kdo to byl. Klidně si umřít ve své povýšenosti a nevědět, co bude. Vesele si napsat, že „pan Shakespeare se zase pokusil o humor a vznikla z toho komedie. Jestli mu jako nestačí jeho tragedie.“J
Podobných otázek a odpovědí nabídl archivní pořad plno. Asi se k nim ještě vrátím, v pátek v podvečer už mi ubývají síly, a tak bych asi nejradši byla medvědem v nejhlubší fázi jeho zimního spánku, ale i tak mi to nedá. Čím byste chtěli být v minulém životě vy? Já asi nějakou PřemyslovnouJ. I když u dvora Rudolfa II. by to také nemuselo být špatné. Prošmejdit starou Prahu by mě ale lákalo v jakékoliv době.
Ovšem samozřejmě s vidinou, že se mohu spořádaně vrátit na Letnou do jednadvacátého století, protože dřívější doby by pro moje rozmazlené a zimomřivé tělo asi nebyly moc přívětivéJ. Ovšem představa je to lákavá a Horníček inspirativní. Jdu si i podle něho namíchat deci Mullera a deci ThurgauJ
Žádné komentáře:
Okomentovat