pondělí 11. července 2011

Venkovská idyla

  Pobyla jsem týden na venkově, kde jsem si chtěla užít ticha, klidu a vyléčit pocuchané nervy. Samozřejmě jsem se mýlila, venkov má k idyle hodně daleko, a jeho zvuky mě dokázaly vydeptat mnohem víc, než tlumený ruch velkoměsta. Začínalo to už brzy ráno, divokým řevem kohouta, který dával celému světu na vědomí, že svítá. Utlumit jeho bohatýrský hlas nedokázalo ani pečlivě uzavřené okno. Následoval neidentifikovatelný intenzivní zvuk, který jsem dokázala dešifrovat až s pomocí domorodců, kteří mi vysvětlili, že se jedná o elektrickou dojičku, kterou využívají zdejší statkáři namísto klasického dojení. Ledva skončila, vystřídal ji řev traktorů, z nichž nejvíc „dojemný“ byl ten zemědělec, který svůj obří kolos nastartoval a vydal se zjevně za jinou prací, takže mohutný Zetor o sobě dával vědět, aniž by vykonával nějakou smysluplnou činnost. Sotva si jeden zvykl na traktorový hukot, nastoupily křovinořezy, doplněné elektrickými sekačkami. I na venkově panuje velká hierarchie, tak zatímco drobní rolníci kmitali se svými zlevněnými Mountfieldy, statkáři kroužili vsedě na svých značkových sekačkách. Ve výsledku šlo o zběsilou kakofonii zvuků, kterou po obědě vystřídal řev cirkulárek. K večeru se začaly vracet traktory a svoje druhé sólo si vysekly elektrické dojičky.  Celé to občas zpestřila divoká hádka z jedné nebo z druhé strany, která byla tak hlasitá, že jste velmi často získali pocit, že jste přímo v centru dění. Někdy to nebyla ani hádka, jen vzrušená diskuse, přesto vás nechtěně vtáhla do řešení svých problémů.  Poté nastoupila venkovská mládež na svých motostrojích, které většinou vznikaly asi tak, co dům, respektive stodola či garáž daly. Ovšem vytúrovat je místní chasníci dovedli do pěkných otáčekJ. Když už by se zdálo, že by s padajícím soumrakem mohl nastat klid, ozval se zbytek místní omladiny od jakési dunivé hudební párty, dle mého až technopátryL od místního rybníka, kde vydrželi u reprodukované hudby juchat dlouho do noci. Když skončili, vesničtí psi byli tak vystresovaní, že stačila jedna toulavá kočka, aby se divoce rozštěkali, což jim vydrželo zbytek noci. A poté znovu nastoupil kohout, oznamující nový venkovský den.  Jsem ráda, že jsem zpátky v Praze, kde panuje lenivý klid.  Všichni Pražáci jsou na venkověJ

6 komentářů:

  1. Já už kohouta neslyšel ani nepamatuji. Vždyť ony ty slepice se pomalu nevyplatí chovat už ani na té vesnici.
    Křovinořezy, motorové kosy, sekačky. Tady se vesnice už srovnala s městem. Taky jsem vždy "nadšen", když údržba zeleně vjíždí svými traktůrky na konci března na sotva vzešlou trávu a pak pravidelně s patřičným zvukovým doprovodem "kosí" trávníky na sídlišti.
    Bohužel i na venkově už málokdo umí vzít do ruky kosu. Ona je to přeci jen dřina. Ale ta tráva jen ševelí, když jí ten břit kosy pročesává. To ticho, které lze přirovnat letu kluzáku proti řevu vrtulového letadla.
    A ty traktory? Ty k vesnici přeci tak nějak patří. No a mládež hlučí stejně na vsi jako ve městě. Posezení u rybníka či pod křížkem a společné popěvky za doprovodu kytary či tahací harmoniky jsou už ty tam.
    Ale i tak bych před Prahou preferoval ten venkov. Člověk si zvykne. I na toho kohouta. :)

    OdpovědětVymazat
  2. Zdravím,určitě jste byla u nás v bezkydech!Přesně tak to u nás chodí a ještě nekonečné kdákání slepic, hlásici,že vys......vejce, k tomu šílená vůně hnojů,z havěti ,kraliku a pod.Všichni budky staví do koutů aby je vůně neobtěžovala,no a tam zas máme my posezení.Chataři v neděli nejvíc pracují no a já si pouštím na plno operu -Pavarotiho toho nic nepřeřve !!!!!Vesničko má středisková tak to je Daja.

    OdpovědětVymazat
  3. Děkuji za téma, které se mi poslední rok honí hlavou. Usedlíci, už několik let, na venkově, jsem se poslední dobu zamýšlela nad hlukem naší vsi. Kohouta,občas sekačku, traktůrek i tu cirkulárku by jsem brala. Ovšem, technopárty daleko za lesem, že se nám i skla v oknech třesou, motokrosový terén u vsi, motorky jezdící po lese, vrtulníková dostaveníčka, nad lesem, kdy máme dojem, že nám budou přistávat v zahradě, doplněno vším co má motor a používá se na údržbu zahrad nemluvě, mám stále více problém brát, jako normální kolorit venkova.Chápu doba pokročila, ale žila jsem hodně dlouho v zahraničí, zde to vše také existuje,ovšem, zde vše bylo reglementováno. Nejpozději v sobotu od 14 hod, až do pondělí ráno zákaz pužívání všeho co hlučí!!!(Nikoho nenapadlo toto nerespektovat, pokuty byly veliké!) Paradox, dnes máme v týdnu na vesnici větší klid, ale o w.e!!! V Praze v parku je asi větší pohoda! Ani pustý ostrov(jak mi jeden vtipálek doporučil, ovšm hledej ho v česku...) není řešení!Jako vše, jde o respekt. Nevím, zda by někdo byl schopen pak trestat provinilce? Kdyby se vydala obecní vyhláška! Češi jsou známí mistři v tom, jak se zákony nemají respektovat.Platí zde, více než jinde,"Dělej co ti říkám, ale já si budu dělat co chci!"
    Hezká a poklidný den
    přeje
    Lezarts

    OdpovědětVymazat
  4. no a nám to ještě o dovolené zpestřovala Čáslav..stíhačky lítaly jak šílené...

    OdpovědětVymazat
  5. chjo...a já najivní zítra odjíždím z Prahy na venkov..se stejným úmyslem jako vy ...užít si ticha ...hm...já si poradím...vemu si s sebou pár lahví vílého suchého...a stanu se prázdninovou alkoholičkou

    OdpovědětVymazat
  6. Jitko,ale není to tak všude :o).U nás "Na samotě u lesa"je klid.Nechcete přiject k nám?Tady by jsi slyšela max štěbetání našich holek :o) .

    OdpovědětVymazat