Slavíme

Všechna letošní listopadová výročí si nějak připomínáme. Ať už to byly Dušičky, nebo pád Berlínské zdi, Den válečných veteránů, svatořečení Anežky České či výročí Sametové revoluce s odkazem k roku 1939. Dokonce máme i několik projektů na dané téma. Je to listopad plný emocí. Někdy mi stačí slyšet Modlitbu Marty Kubišové, abych byla naměkko. Navíc mám pocit, že to tak rychle uteklo, spoustu věcí z oněch dramatických dnů už si ani nepamatuji, co ale nelze zapomenout, je ten pocit, atmosféra, nálada. Nic podobného už se nikdy neopakovalo. Ani při těch letošních velkých oslavách. Sem tam nějaký záblesk, návrat emocí, ale jen takový slabý odvar. Také kapku zahuštěný tím, co aktuálně prožíváme, jak se k té minulosti stavíme, jakou máme současnou reprezentaci, kam to všechno směřuje..... Vytváří to zase jiný koktejl nálad, který má někdy takové zvláštní příchuti. Ale ve finále jsem ráda,  že stále ještě můžeme slavit, že je co slavit a že to má určitou důstojnost. Byť stále je co zlepšovat:-).