Čertovský den

Dnešek je zasvěcen čertům, andělům a Mikuláši, který slaví svátek až zítra, ale slaví se dnes. My, Jitky, tak přicházíme zkrátka, protože všichni dnes vnímají svátek Mikulášův, případně čertí ch rarachů, nikoli. To ale nemá být studie sváteční vnímavosti, ale vlivu čertů na naše nejmladší. Moderní doba přináší řadu rozporuplných názorů na tento tradiční český zvyk, přičemž většina ho spíš odsuzuje. Je barbarský, děti se bojí, stresují a bůh ví co ještě. I z tohoto důvodu je v mnoha rodinách návštěva nadpřirozené trojice nevítaná. Osobně si nemyslím, že je to úplně dobře a vlastně mám spíš pocit, že ty děti jsou o mnohé ochuzeni. Nemluvím samozřejmě o násilnických opilých maskovaných čertech, kteří si v masce (někdy fakt děsivé) hojí své komplexy a děti (a nejen je) opravdu vystraší. Tak ty ne. Myslím normální, klasickou trojici, kde čert dělá bububu, anděl chlácholí a Mikuláš moudře káže a vychovává a obdarovává. Trocha strachu myslím dětem vůbec neuškodí. A dokonce jsem slyšela během dne vyprávění, jak taková návštěva posílila důvěru v rodiče, v jejich pevném objetí návštěva proběhla. A dítě vědělo, že ho ubrání, nedají a čertí návštěva tak jen posílila vzájemný vztah. A to, myslím, ve fungující rodině je. Takže odpírat dětem tento zážitek se setkáním nadpřirozena je asi velká škoda. Přesto to hodně rodin praktikuje. Ale zase hodně asi naopak, vzhledem k množství čertíků a andílků pobíhajících v ulicích dlouho do večera. Takže asi každému dle jeho gusta. K nám domu čert, anděl a Mikuláš, ve své klasické a normální verzi, měli přístup odjakživa. A mají i dnesJ