Mezinárodní den divadla je právě dnes, byť oslavoval se v sobotu slavnostním
předáním cen Thálie. Mnozí si možná ani neuvědomují, že Thálie nese jméno dávné
antické múzy, která měla patronaci právě nad divadlem. A divadelníci si ji dnes
nosí domu jako formu ocenění za svoji práci. Je v podobě krásné vázy od
Bořka Šípka. Fascinují mě třeba v Ungeltu, kde je mají vystavené
v místnosti s různorodými židličkami. Lze si tam posedět na židlích
věnovaných osobnostmi české kultury a přitom se kochat pohledem na Thálii.
Sobotní akci jsem měla šanci navštívit, byla úžasná. Kultivovaná, emotivní a
dokonale divadelní. Nechtěla bych být v roli těch, co rozhodují o
nositelích. Nedokázala bych určit jednoho, když dle mého vnímání jsou dobří
všichni. Ale v roli diváka se mi velmi líbilo. Je nakažlivá, ta divadelní
atmosféra. Pro mě hodně. Hrajeme i s dětmi, na ochotnické bázi, ale
vystoupení míváme občas ve skutečném, profesionálním divadle. Letos nás čeká
divadlo Karla Hackera. Cenu Thálie asi nedostaneme, ale divadelní atmosféru si
užijeme. A je to dobré připomenout zrovna v den, kdy se připomíná
Mezinárodní den divadla. Protože divadlo tu máme od antiky, vzniklo na oslavu
boha Dionýsa, což byl bůh vína a veselí. Přímo to vybízí pozvednout sklenku
vína na oslavu. Divadla, Thálie kultury, úspěchů, snahy, pracovitosti,
slušnosti, kultivovanosti…. Tedy artefaktů v realitě dost nedostatkových….
A fascinující spojení politického moderátora
s divadelní scénou. Výborný výkon, plno paralel, jinotajů a zrcadlení…..
Žádné komentáře:
Okomentovat