Herec

Mít hlad jako herec už dnes dávno neplatí, naopak. Herectví je v současnosti vnímáno jako jedno z nejlépe placených povolání. Paradoxně, nejvíc to seriálové, které zase má nejmenší kredit, alespoň to tak všichni herci tvrdí. Potřebují přeci zaplatit složenky, proto účinkují v nekonečných telenovelách, zatímco skutečné umění, to divadelní, je záležitost srdeční a nevýdělečná....

No, netroufám si to hodnotit ani po včerejší besedě s panem Petrem Rychlým, který zavítal na naše gymnázium. Měl vyprávět dětem o profesi herce. V rámci předmětu Člověk a svět práce, ve kterém se normálně snažíme představovat lidem zajímavé profese. Ještě se mi ale nestalo, aby na hodinu přišly i děti z jiných třídJ. Třeba na ekonomy či jaderné fyziky je v takovém množství nenalákám.

   V reálu bylo setkání ale velmi milé a příjemné, pan Rychlý je opravdový profesionál, mluví jako kniha a dokázal dětem přiblížit i prkna, která znamenají svět, nejen omamná světla filmové a televizní kamery. Zmínil svoji cestu k herectví, vášeň a zaujetí pro to, co chci dělat, co všechno musí umět a spoustu dalších zajímavých věcí. Samozřejmě došlo i na Ordinaci či na právě probíhající show na Nově, ve které je fakt skvělý. Neopomněli jsme ani divadlo a jeho role na Vinohradech. Zejména Karel Hašler, kde jsem ho viděla já a kterého mohu všem doporučit, či Caligula, který mě zatím minul, ale doufám v nápravu. Měl cit a pochopení pro děti, zaujal je svým projevem i vyprávěním, stejně jako časem, který věnoval jejich snaze po společných fotografiích. Mě zase zaujal (krom vyprávění) svými pedagogickými zásahy, že třeba elegantně dětem vysvětlil, proč je nutné chodit včas
 ( mimochodem, on sám dorazil naprosto přesně!), proč je dobré dělat práci s plným nasazením či k čemu je dobrá pokora. Výborné to bylo!!! Je to Pan herec.