středa 30. dubna 2014

Pokuta

   Dopravní pravidla ctím a dodržuji. A až do nedávna jsem se domnívala, že stoprocentně. Žel, v poštovní schránce se onehdy objevila výhrůžná doručenka, která nikdy nevěstí nic dobrého. 
A také ne. Z MÚ v Benešově u Prahy mi psali, že kdesi na přeložce kolem jejich okresního města byla komusi v mém vozidle naměřena vyšší rychlost než ta povolená a já tedy musím zaplatit pokutu.... Fotografie nedorazila, takže mě vyblejskli bůh ví dokud (až později jsem z dokumentu vyčetla, že ze služební Felicie).
Pokud  prý okamžitě nezaplatím….následovaly výhružné sankce, které nastanou, když částka nedorazí na jejich účet. 
Zaplatila jsem, samozřejmě, byť jsem si nebyla vědoma, že bych jela nějak rychle. Úřední papír mi ale nekompromisně sděloval, že místo povolených devadesát jsem si to pálila rovnou stovkou.  
Nu, pokud tomu tak je, pak si jistě potrestání zasloužím, říkám si kajícně.  
   Preventivně jsem pak několik týdnů po exkluzivní  dálnici D1, ze které musím na benešovskou přeložku, nejezdila.  Abych se náhodou zase neušlápla. Přeložka z dálnice k Benešovu je totiž takový hybrid. Ani dálnice ani okreska. Pravda, mnohdy to u nás není rozeznatelné ani jinde, na D1 obzvlášť, ale zde je stanoveno, že po přeložce jen devadesát. 
 A protože pro mě bývá trest cestou k nápravě, když jsem se znovu vydala na cestu do Benešova, dodržovala jsem pravidla víc než úzkostlivě. Opravdu devadesát, tam, kde je záludně sníženo i na sedmdesát (nepochopitelně asi tak sto metrů) snižuji a dodržuji všechna zdejší logická nařízení. 
A hle, rázem jsem středem pozornosti. Jako nejpomalejší auto na přeložce, které je brzdou provozu, všichni ho předjíždějí, mnozí si i zatroubí. 
Vydržela jsem, trest byl pro mě přeci ponaučením.
 Za pár dní se to celé opakovalo. Říkám si, že tady tedy musí mít Benešov pěkný zdroj příjmů.  Nebo že bych měla tak pekelnou smůlu, že si se svojí služební Felícií troufli jen na mě, protože ty ostatní by nechytili? Nevím, cítila jsem z pokuty už tenkrát určité rozladění, ne snad z toho, že mám platit za přestupek, ale z toho, že musím mít pech, když pravidla ctím, z dálnice nikoho nevytlačuji, v opilosti lidi nepřejíždím, ba dokonce ani v opilosti za volant nesedám, přesto platím. 
Stane se, jistě. Zaplaceno a jezdím naprosto předpisově. Jen by mě zajímalo, kolik těch bláznivě rychlých aut z pátečního večera ti agilní benešovští policisté chytili? 
Jen abych nyní zase nedostala pokutu za bránění v jízdě, zdá se, že cestou do Benešova u Prahy jeden nikdy neví.  Ono, u nás patrně asi na žádné cestě běžný neagresivní řidič nikdy neví….

1 komentář: