Perný den

  Ne snad, že bych se potkala s Beatles nebo mě snad stopovali nějací fanoušci, ale perný den to byl:-) A ještě ke všemu pátek, kdy melu z posledního:-) Ale je to klasika, že buď není nic anebo se všechno nakumuluje na jeden den. Takže do práce, na seminář a na ples, který byl mimo Prahu, takže cesta tam v pátečním provozu, a zpět v hluboké mrazivé noci. Zážitků na několik bloggů, takže si to hezky rozdělím. Seminář nám ozřejmil, že české školství nezvládlo integraci, tam teď má pro změnu inkluzi. Starý nápad v novém kabátě, ale slovu inkluze skoro nikdo nerozumí a tak to může evokovat změnu. Nebude, ale je lepší to nevědět. Vždycky, když nahlédnu pod pokličku toho, co se u nás děje, je mi pěkně úzko. Raději tedy na ples. Byl mimo Prahu, takže trochu jiný, než u nás ve škole. I přes postupující krizi ve zdravotnictví se moje neteř rozhodla vplout do rozbouřených bílých vod, a pokud se úspěšně přenese přes státní maturitu, bude moc lékaře budit z nočního spánku:-) . Včera tedy maturitně plesala, ač ve třídě, kde jsou samá děvčata, je to vždycky trochu obtížnější. Nicméně budoucí střední zdravotnický personál se ukázal jako kreativní a velmi dobře jsme se bavili. Je dobré vědět, kdo nás jednou na stará kolena bude mít ve svých rukách:-) A předcházet si je:-)