Byla jsem vyslána s dětmi na výchovně vzdělávací pořad Hanin kufřík. Nu, ne že by se mi chtělo, ale nedalo se nic dělat.
Krom zážitku z návštěvy Židovského města, workshopu na dané téma a pobytu v rozpáleném centru města, nám to ještě navíc přineslo "vyvedení" ochrankou.
Měla jsem s sebou psa a ten se s návštěvou židovských prostor jaksi neslučuje. Já se sice spořádaně dopředu informovala, zda s ním mohu přijít, že jde o štěně, které bude v tašce. Netroufla bych si ho tam vzít bez souhlasu.
"Ano, přijďte, můžete ho vzít s sebou, " bylo nám odsouhlaseno.
Ovšem v synagoze to viděli úplně jinak.
Během workshopu, který byl zaměřen na zemřelé děti v Terezíně, jsme nikomu nevadili.
Program ovšem pokračoval do synagogy, před kterou nás s velkým humbukem takřka "zatkli." Chvíli jsem si připadala, jako bych snad chtěla zdejší prostory vyhodit do povětří nebo něco podobného. A on takový humbuk způsobil malý pejsek, schovaný v tašce, ze které mu vykukoval jen čumáček, posléze ani to ne, protože se evidentně docela bál. Vůbec netušil, jak obrovskou hrozbou se pro Židovské město stal.
Ale nijak moc jsem neodporovala. Byly jsme v tandemu, takže zbytek děti prošly s kolegyní, my jsme vyčkali u bran, kde jsme se opět připojili.
Prvně jsem tedy byla vyvedena ochrankou.
Dosud se mi to nestalo, ani za mlada, třeba z baru:-).
Ale vždycky je něco poprvé, je to nový zážitek.
Pro mě, ale i pro studenty, ani jim se nestává často, aby jim odvedli kantora takřka v řetězech.
Ale všechno nakonec dobře dopadlo, viděli jsme, co jsme vidět měli. Prošli jsme zajímavým, byť smutně depresivním, workshopem a užili si dopoledne v centru Prahy.
Žádné komentáře:
Okomentovat