O mrtvých jen dobře

To se říkávalo za našich babiček. Dnešní doba už zjevně takové ohledy nemá. Ba naopak, živí si na mrtvých nahánějí své politické či novinářské body, potažmo zásluhy. Staví se do role morálních veličin, které dobře vědí, jak se zachovat a jak by se byli zachovali oni. Střídají své morální soudy s adorující slepotou těch druhých, a nějak se vůbec neřeší pieta, smutek, úcta k pozůstalým. Prostě hon a kopání do mrtvoly. Zviditelňování se.  Snaha o maximální sledovanost na úkor všeho, hlavně etiky a míry. 
Je to celé taková smutná zpráva o naší době. Jak to máme nastavené, co uznáváme a ctíme, koho a čeho si vážíme. Jestli si vůbec něčeho vážíme?
Mám z toho takovou pachuť na duši. A lepší už to určitě nebude, tolik optimismu v sobě nevydoluji.