Zažít město jinak

Už léta se snaží přijít na chuť této násilné akci, která rok co rok okupuje ulice (nejen) hlavního města.  Říkám si, že přeci sejít se se sousedy, posedět s nimi, poklábosit, trochu víc je poznat, nikam nespěchat…to je přeci chvályhodná myšlenka?

Myšlenka třeba ano, ale ta její realizace. Vyblokuje se několik ulic (děkuji bohu, že letos ta naše zůstala této pochybné cti ušetřena), vyženou se auta, protože ta jsou na černé listině. A na ulice e vyvalí stolky a lavičky pro výše zmíněné posedávání. Také se objevují nějaké výrobky určené k prodeji. Nu, posud, dejme tomu. Jenže celé je to provázeno děsivě hlasitou reprodukovanou hudbou, která vám duní a řve pod okny (a nejen tam) celou sobotu, dlouho do noci. Moc klábosit se tady vskutku nedá. Dá se tu vlastně jen konzumovat, tudíž s postupujícím časem přibývá nejen řev, ale i opilců, takže doopravdy zažíváte město jinak. Samozřejmě jen v tom případě, když před touto akci neprchnete mimo město. Jinak to ani nejde. Ono totiž Zažít město jinak takřka symbolizuje totalitní praktiky. Pravda, obrazně, o život tu nejde, ale o zdraví a nervovou soustavu už mnohdy ano.  Nemáte totiž na vybranou, musíte to absolvovat, protože před tím hlukem neutečete. Musíte odjet autem, protože by vám ho buď zničili, nebo odtáhli. Pokud nějak vyjádříte nesouhlas, jste označeni za zpátečníka, ignoranta či něco mnohem horšího. Prostě, totalitní praktiky. A jediná rada, jak to přežít, je utéct. Protože to opravdu většinou nechcete zažívat. Ale holt musíte, je to trend současnosti. A taky děsně ekologické a multikulturní. Prostě in. No, utekli jsme, opět:-)J