Vždycky jsem cítila určitý ostych vůči církvi, jakkoliv se
naše země prezentuje jako království ateismu. Církev tady ale vždycky měla
svoji nezastupitelnou úlohu, i v době hlubokého totalitního temna.
Dneska se církev řeší víc kvůli restitucím majetku než kvůli
její roli ve společnosti. Je mediálně vděčné útočit na její údajnou hamižnost,
zveřejňovat její skandály nebo kritizovat (mnohdy pranýřovat) její neochotu
akceptovat některé prvky současných módních trendů. A protože média
z podobných skandalizací profitují, většinová veřejnost bývá tímto
informačním trendem masírovaná více než výživně. Většino proticírkevně.
V těchto dnech nás opustil kardinál Miloslav Vlk, který
podlehl dlouhotrvající zhoubné nemoci. Nešlo o neznámého kanovníka (ty
veřejnost většinou vůbec nezná), ale o výraznou osobnost našeho veřejného
života. Každý odchod je samozřejmě hoden pozornosti, zaslouží si svůj nekrolog
a vzpomínku. I tak pan kardinál, který měl v rukou onen historický úkol
převést církev z totalitní doby do doby současné, demokratické. Těžké to
bylo hlavně tím, že ani jedna doba církvi příliš nepřála, i když samozřejmě nelze
srovnávat. Totalita byla peklo, dnes jde jen o většinový nezájem, někdy i
nepřejícnost, podporovanou výše zmíněným sporem o majetky.
Za kardinála Vlka se spor církve a státu poměrně intenzivně
řešil. Jak známo, pan kardinál patřil k výrazným osobnostem českého
veřejného života. Uměl věci pojmenovat, většinou velmi výstižně. Nebral si
servítky. Lidé někdy jeho přímost těžko
přijímali. Často se proti němu vymezovali představitelé politické scény, hlavně
ti, co se intenzivně věnují hodně lidové a líbivé politice.
Nejsem aktivní
věřící, i když s přibývajícím věkem mám k víře čím dál tím blíž.
Myslím si však, že osobností typu kardinála Vlka je pro naši současnost potřeba
jako sůl. A stejně jako ta pohádková sůl
jsou tak trochu nad zlato. Jen to pochopit bývá složité, protože to zlato je
přeci jen tak lákavě blyštivé.
Kardinál Vlk už nás opustil. Bohužel.Věřme (i my nevěřící) že stopa,
kterou tady zanechal, bude dostatečně trvalá. Stejně jako to, že následovníci,
kteří zde zůstali, budou podobně silní, jako sám pan kardinál.
Žádné komentáře:
Okomentovat