Kupodivu, nechci se
zabývat klasickým tématem vedro v létěJ,
jak je nyní parno a nesnesitelné horko. Řekla
bych, že to k létu prostě patří. Pravda, u vody je to zajisté příjemnější
než v rozžhaveném městě, leč to je prostě život. Život je i to, čemu se
chci věnovat ve své krátké glose, leč nelítostné je to mnohem víc, než
zmiňované teplé počasí. Myslím tím fakt, jak horkým dnům čelíme. Vedro totiž
nelítostně odhaluje vše, co by opravdu raději mělo zůstat zahalené. Chápu, že
to mnohdy moc nejde, ale sebevědomí mnohých, kterým je to fuk, by mohli
vyučovat na vysoké škole. Horko nám totiž nabízí celou škálu pohledů na
odhalená těla, což je často opravdu velmi,ale velmi, nelítostné.
Měla jsem včera
neopakovatelnou šanci pohybovat se ve městě. A těch takřka nahých mužů, co bylo
v centru…. Břicho až pod nos, srst hodná medvěda brtníka, pot stříkal dva
metry kolem….
Nu, teplo bylo, to
nepopírám, ale ta estetika?
Nešlo jen o rozpálenou ulici, tito pánové vesele ve svých
zapraných trenkách, které asi nazývají kraťasy, bezostyšně vstupovali do
obchodů, restaurací, prostředků MHD… Prostě, nedělali si násilí, bylo přeci
vedro.
Abych byla genderově
vyvážená, i několik žen prazvláštně oděných jsem potkala, ale žádná, která by
cedila pot skrze chlupy,
a kráčela si městem takřka neoděná, kolem mě opravdu
nešla. Zato propocených chlupáčů s kapesníkem na hlavě (snad nebyl předtím
použitý, byť tak často vypadal) chodily městem zástupy. A dobře, že blog nemá 4D, protože pak by se
dala zprostředkovat i vůněJ[1]
Bylo to včera opravdu
nelítostné …
nad tímto příspěvkem jsem se musel smát... ale máš pravdu.... velkou pravdu...
OdpovědětVymazatŽiju v malém venkovském městečku, a když vidím, v čem lidi dokáží jít do večerky.... je to přeci za rohem......
pěkný den, Pavel