Vražda v tržní ekonomice

 Můj pan nakladatel mi vždycky tvrdí, že jsem nudně hodná holka,
 a že moje knihy pořádně prodá až nějaký skandál. Asi by se hodil poměr s nějakým studentem či možná medializovaný sex před tabulí. Jde samozřejmě o humor, byť podbarvený zkušenostmi s realitou. Jinak to u nás totiž nefunguje. Sama jsem se o tom přesvědčila tento týden, při pokusu koupit si knihu zavražděné Simony Monyové. Řečeno s maximální dávkou cynismu, udělala pro svou poslední knihu ten nejlepší marketingový tah. Je na špičce prodejnosti a jistě bude brzy vyprodaná. Musím přiznat, že jsem se docela styděla, když jsem si ji šla koupit. Pak jsem ale svůj iracionální pocit zahnala, mám doma všechny její knihy a tuto bych si koupila rovněž, jen doba k jejímu nákupu je jaksi dramatičtější než obvykle. Tak jsem statečně narukovala do knihkupectví s úmyslem si knihu koupit. Nebyla. Přemohla jsem sama sebe a zeptala se, zda jí mají. Slečna za pultem byla milá a hovorná. Vysvětlila mi, že si ji velké řetězce stahují k přecenění, kniha se prodává a je třeba získat z ní co nejvíce. Ten dovětek už je můj, ne slečny za pultem. A tak jsem suše polkla, poděkovala a opustila prostor. A říkám si, že ji asi nechci. Tržní ekonomika je opravdu jen pro silné žaludky a ostré lokte. A protože to neumím, moje knihy se neprodávají. Zabít se ovšem kvůli tomu nenechám.

Ale ta erotika před tabulí…J