Zesilovač

Sdělím informaci a nazpět se mi vrátí protáhlé:

„Cóóó….?

Svoji myšlenku tedy zopakuji hlasitěji a většinou ji musím ještě do třetice zařvat z plných plic. Situace, která se přihodí doma, ve škole pak běžně, ale nejvíc patrné je to například v restauraci. Nebo na oslavě. Většinou tu totiž nesmí chybět hudba, přesněji řečeno hudba hlasitá. Nestačí jen mlátit do nástrojů, k interpretaci muziky je třeba kvalitní zesilovač. I díky tomu velmi často doma slyšíme hudbu až z několik kilometrů vzdáleného koncertu, která se vzdáleností mění v intenzivní dunění, což je stejně intenzivní nápor na moje nervy.

 Ale moje dnešní zmínka je spíš o zesilování v restaurantech či oslavách. Jde o to, že si ve zmíněných lokalitách chcete například také popovídat. S tím se ale nějak přestalo počítat, tudíž musíte pro podobné účely vládnout znakovou řečí či být schopni odezírat. Ještě se naskýtá možnost psát si vzkazy či dorazit vybaveni laptopem a sedíce proti sobě si skypovat nebo mailovat. To je ale kupříkladu na setkání s přáteli v restauraci  při obědě či na rodinné oslavě dost neobvyklé, a tak vám nezbývá, než napjatě očekávat pauzu, kdy si můžete v rychlosti sdělit pár informací a pak zase trpně vstřebávat decibely, jenž zcela jistě dokážou probudit vaši dlouhodobě spící migrénu. Vhodnou příležitostí ke komunikaci je potom třeba chvíle, kdy se muzikanti potřebují najíst či napít, případně odskočit na toaletu. Ovšem musíte mít zcela jasně zesumírované, co a komu ve vymezené chvilce chcete sdělit, protože času není nazbyt,takže se zcela vylučuje rozhovor s více lidmi najednou. Pokud se pokoušíte o dialog souběžně s hudbou, garantuji zničené hlasivky tak do půl hodiny, o nervové soustavě nemluvě.

  Mládež zatím podobný problém nepociťuje. Jejich zásadním programem je čím hlasitěji tím lépe, co řve je v zásadě kvalitní muzika. Nu, s tím polemizovat nehodlám, jsem přeci jen jiná generace. Ale v úvodu zmiňované: „ cóóó…“ je prvním projevem jejich budoucnosti. Minimálně výrobci naslouchadel se o práci rozhodně bát nemusí.

A my,co si chceme při muzice či v restauraci i popovídat, máme prostě smůlu. To se dneska už nenosí…