neděle 6. prosince 2009

Splašené nůžky

  Čas od času se mi povede fatální divadelní omyl. Naposledy mě koncem září přidusil Pan Polštář, dnes mě zase přistřihly Splašené nůžky.
  Splašené nůžky hrají v divadle Kalich. To divadlo nemám moc ráda, protože jeho stísněné prostory na mě působí klaustrofobicky. Nicméně na balkóně je to snesitelné. Méně snesitelné jsou už Splašené nůžky, přesto, že to všude vychvalují a údajně má jít o jednu z nejhranějších her. Nechápu. Povrchní, banální, prvoplánové, zdlouhavé.
Ale abych nebyla úplně nespravedlivá. Dětem se to líbilo. A zjevně i mnoha divákům. Takže můj názor není asi směrodatný. Jenže to prostě není můj šálek kávy. Jde o záležitost interaktivní, evidentně chtějí diváka zaujmout něčím novým. Nápad asi dobrý, ale ta vzájemná vazba mezi jevištěm a hledištěm až příliš….napadá mě jedině snad trapná nebo alespoň divná. V kostce jde o příběh z kadeřnického salónu, během prvních dvaceti minut se stane vražda a cílem je určit, kdo je vrah. Takže se rozsvítí a s pomocí diváků se opět rekonstruuje děj. Poté lidé kladou otázky. Člověk až žasne, jak se někteří dokážou zapojit a jak aktivně kladou sugestivní otázky. Po závěrečném hlasování se odehraje ten konec, který odhalí diváky odhlasovaného vraha.
Pan Potměšil a paní Zawadská jsou sice výborní, ale…
Představení prostě nic moc. Mě to tedy nebavilo. Ale zase na druhou stranu, s dětmi asi hezký zážitek. Přesněji řečeno, pro děti. Ovšem lístek za pětistovku se pro celou rodinu asi dost prodraží.
Účinkují: Dalibor Gondík, Ladislav Potměšil, Ivana Jirešová, Vanda Hauserová, Ladislav Županič, Zbyněk Fric
Autor: Paul Pörtner
Režie: Petr Novotný
Vstupné: 99-499 Kč
Splašené nůžky jsou kriminální komedie. Možná si myslíte, že tyhle dvě věci nejdou dohromady, ale jdou.
Chvílemi se člověk prostě baví. Dokud to nezačne být napínavé. Zdá se, že tahle kombinace divadelních chutí má něco do sebe, protože původní provedení Splašených nůžek v Bostonu se dočkalo dokonce zápisu do Guinnessovy knihy rekordů, hraje se tam totiž s úspěchem už přes dvacet let.
Hra nás zavede do kadeřnického salonu "Splašené nůžky" s dosti svérázným personálem. Přichází několik náhodných i stálých hostů, se kterými můžeme prožít řadu všedních, s humorem podaných situací. Do toho v prvním patře někdo stále hraje na piano. Ale najednou piano ztichne…




4 komentáře:

  1. Hm, činohra v Kalichu...asi bych nedoporučila. "Irma" je taky "povedená" :-( Snad jen představení s bratry Dlouhými nezklame.
    Muzikály prosím, ale činohra je slabota- to s tebou souhlas, Jitko.

    OdpovědětVymazat
  2. Já kulturní analfabet se vámi nechám poučit..jste přece moji kulturní guru! Aspoń mě nemrzí, že jsem na to nešla...

    OdpovědětVymazat
  3. Paní Jitka Neradová bude zřejměvelmi náročný divák. I přesto, že já se za něj taky považuji, můžu hru Splašené nůžky všem vřele doporučit. Jak píše paní, jde sice o poměrně jednoduchou hru, každopádně z dalších přívlastků bych vybral "vtipná, odpočinková, živá, překvapující atd., atd.". Znovu opakuji...vřele doporučuji, litovat nebudete.

    OdpovědětVymazat
  4. V žádném případě Vám neberu Váš názor, jen se domnívám, že by bylo slušné se podepsat a neskrývat se za pojem anonymní.

    OdpovědětVymazat