je nějaký prapodivný fenomén dneška, který hýbe mediálním světem a vysvětluje, proč nejezdit klasickým taxikem či nehledat bydlení v hotelu. Zdá se to být strašně moderní záležitost, přitom jde o klasické a dávné vypůjčování si. Či vypomáhání si mezi sebou. Nic nového pod sluncem. Potud to bez problémů chápu. Pokud jedu a mám volné místo v autě, proč bych někoho nevzala. Pokud mám volný byt, proč bych ho nepůjčila kamarádům, kteří přijeli na víkend do Prahy ( i jinam, samozřejmě:-). Nechápu ale, kam se tady vytrácí daně? Pokud jezdím celý den a tvářím se jako Uber , tedy neberu náhodně kámoše, kteří mi strčí stovku na benzín, ale normálně si tím vydělávám, mohu být klidně i (U)uber, ale v podstatě jsem taxikář, který jezdí za nižší taxu. To je sice chvályhodné, leč i z toho výdělku mám asi platit daně, myslím si já. Když pronajímám byt, není to už přeci výpůjčka či sousedská výpomoc, já regulérně vydělávám na pronájmu, byť krátkodobém, tedy logika věci říká, že se platí daně. Jedno jak to nazveme, sdílenou ekonomiku nevyjímaje. Také bych ráda označila svoji práci za sdílenou ekonomiku a neplatila daně....
A to nemluvím o tom, jak takové ubytování načerno (respektive tedy podnikání načerno) komplikuje život sousedům, kteří se vskutku nechtěně ocitají uprostřed hotelu (to by snad ještě i šlo, ona je to ale většinou mnohem víc hlučná ubytovna). A tak bych mohla pokračovat. Pojmu sdílené ekonomiky, kterou já považuji za eufemismus k úniku daní prostě vůbec nerozumím. Ani postoji politiků a médií k němu. Budou mě také tak hájit, až se začnu vzpírat placení daní?Prostě jen proto, že sdílím se sdílenou ekonomikou její princip...?
Mluvíte mi z duše...
OdpovědětVymazat