Mám ráda dubnové dny. Jsou delší, světlejší, příjemnější. Plné optimismu.
Navzdory
floskulím o aprílovém počasí či dávném doporučení ještě tam být. Myšleno být za
kamny.
Mě
osobně duben hodně láká ven, na procházky.
A chůze, jak známo, je dobrá na přemýšlení. Tak takovém jarním pochodu snadno vzniká prostor o dumání o klasických aprílových tématech.
Klidně mohou být humorná,
když celý měsíc startujeme aprílovým žertováním. Ovšem pak se snadno můžeme
dobrat k poznání, že humor je docela věda. A že dneska bohužel vede víc
ten prvoplánový, taková ta řachanda na první dobrou. Složitější vtipy, narážky
či četba mezi řádky jsou trochu na ústupu, čímž ale nechci říct, že neexistují.
Jen se staly minoritou. Někde jsou dokonce až
v ilegalitě. Není pro ně prostor ani porozumění.
Možná
právě duben by jim mohl nabídnout prostor pro jejich větší rozmach.
Není to totiž vůbec žádná legrace.
Ostatně,
většina komiků s vážnou tváří ráda potvrdí starý známý fakt, že dělat
kvalitní humor je docela dřina. Vypointovat glosu je někdy těžší než uběhnout
kilometr a nezkolabovat. Musíte hodně přemýšlet, škrtat, hledat přesné slovo. Takové
to správné mrknutí oka mezi řádky.
Není
to prostě žádná bezpracná taškařice.
Proto
se možná tolik prosazuje takové prostoduché žertování, které se nabízí samo a
nedá moc práce.
Pojďme
tedy zkusit takový aprílový humorný experiment. Pustit se cestou dubnových
procházek s vtipným nadhledem, vypointovaným glosováním a humornou
nadsázkou.
Třeba
nám to naše problémy postaví do úplně jiného světla. A možná dojdeme i
k aha efektu v podobě poznání, že smát se je někdy ten nejrozumnější
způsob, jak brát život vážně.
A že není větší apríl než myslet si, že všechno zvládneme bez humoru. Tak s úsměvem do vtipného dubna.
