Dva tisíce slov

 

 Dnes již symbolický název. 

Ve své době přelomová listina. Žádost o zlepšení poměrů. Literárně sepsaná výzva k mobilizaci občanů. Aby podporovali změny ve společnosti. Autorem je svérázný Ludvík Vaculík, který nikdy nešel pro slovo daleko. A tady je jich rovných dva tisíce. Z KSČ ho vyloučili už před časem, za prohlášení, že se u nás neřeší žádná lidská otázka. Nic, řekněme kriminalizující, přesto ho vyhodili. Nyní se do strany  něžně opřel znovu. Označil ji jako mocenskou organizaci. Chtěl její obrodu, ať ji opustí zkorumpovaní jedinci, ti, co zneužívají svoje postavení. Nechtěl ji tedy zatratit a poslat na smetiště dějin, naopak, dával ji šanci na zlepšení, přeměnu. Text proto konvenoval i řadovým pracujícím komunistům. Souzněla s ním řada veřejně známých osobností.

 Komunističtí funkcionáři ovšem radost neměli. Ba ani ti, co se nazývali reformními.

Text samozřejmě odmítli. A to včetně adorovaného Dubčeka, ani ten s ním nesouhlasil.

  V osmašedesátem se ale ještě vesele podepisoval a šířil. Diskutovalo se o něm ve veřejném prostoru. Mnozí ho podepisovali proto, že v něm nebylo nic provokujícího, nic „špatného“ z hlediska tehdejšího vnímání reality. Samé normální věci, jak to mnozí cítili.

 O rok později si již museli signatáři sypat popel na hlavu. A pokud tak neučinili, měli utrum. Neodvolaný podpis pod neškodným textem Dva tisíce slov znamenal začátek temné normalizační doby někde v kotelně či na ulici. Soudruzi z něho udělali protikomunistický štvavý text,  který vyzývá ke svržení systému a násilné přeměně společnosti. Strašáka normalizační společnosti. Že tomu tak vůbec nebylo, dnes ví jen ti, co se o dějiny zajímají. V opačném případě je to zapomenutý manifest. Nebo ho vzpomínkový idealismus označuje jako revoltu proti komunismu.

Že to byl protirežimní panflet hlásali ve své době soudruzi. Dějiny ale píší vítězové a oni tehdy, před půl stoletím, vyhráli. Na poměrně dlouhou dobu. S jejich tezemi se proto potýkáme do dneška. Navzdory tomu, že od vydání původně neškodného textu Ludvíka Vaculíka uplyne 27. června dlouhých 55 let.