Panenský Týnec

 Když Břežany, tak i Týnec. 

Sice jde o místa od sebe dost vzdálená, ale obě jsou Panenská.

Panenský Týnec je známý svým nedokončeným gotickým chrámem. Magickým, to ano. Ale je to takřka všechno, co  tato obec nabízí.

Stejně jako Týnec nad Sázavou je to opevněné  místo. Tedy bylo, samozřejmě. Týn jako pevnost. A panenský je od zdejších klarisek.

Gotický chrám má údajně disponovat silnou energetickou zónou, zásobárnou pozitivní energie. Však jsem si také všimla, že mnozí návštěvníci se tisknou ke zdem, patrně ve snaze tu energii nasát.

Nevím, nemám pro to citlivá čidla, vnímám podobné věci jen někde, a tady mi to úplně nešlo. Tím nechci    říct nic negativního. Je to krásné a kouzelné místo.

Nabízejí dobrou kávu a plno zajímavých, údajně energeticky silných, suvenýrů. Něco jsme si koupili, tak jsem zvědavá, co to s naší energií udělá. 

Panenský Týnec je jinak docela fádní, řekla bych. Takové ospalé, tiché až nezajímavé město.                                          

                                                    Ale ten chrám, ten je krásný

 

Panenské Břežany

 Místo, kam už jsem se dlouho chtěla podívat.

 Je to nedaleko Prahy, přesto šlo o první návštěvu. 

Za války tu bydleli dva velcí váleční zločinci. V horním zámku Karl Herman Frank, 

v dolním pak Reinhard Heydrich. Odsud také vyjel na svoji poslední cestu. 

V horním zámku je muzeum. 

Dolní je ruina, kam se nedá jít, protože je v soukromých rukách. Nejde ho pomalu ani najít, protože navigace nás vytrvale naváděla do nějakých privátních prostor. 

Nakonec jsme jen koukli na zavřenou a polorozbořenou bránu, dovnitř to prostě nešlo. Takové velmi nevlídné prostředí i okolí. 

Ale muzeum v horním zámku je naopak velmi hezké. Zámek je upravený, kolem je rozlehlý park. 

Můžete si tu dát kávu. 

Nemůžete sem se psem, to je pro nás vždycky komplikace. Ale když je pejsek v batohu a neběhá, tak nám to nakonec dovolili a do parku jsme s ním mohli. Nový batoh právě pro tyto účely tak splnil svůj účel. 

V úvodu několik panelů s K. H. Frankem. 

Nedávno jsem poslouchala v rádiu pořad o soudním procesu s tímto zločincem. Bylo to zajímavé a v mnohém pro mě i překvapivé. 

A jeho skleněné oko je také v muzeu, jen ne tady, ale v Liberci.  

Park je příjemný, expozice zajímavá. Jeden by neřekl, že tady kdysi bydlel takový mizera jako K. H. Frank. 

A kávu tady mají dobrou. 

Zajímavý cestovatelský zážitek. 

Slapy

Slapy jsou prostě báječné místo. Kousek od Prahy, skvělé koupání, nádherné výhledy, zajímavá místa. 

Nejčastěji jezdíme na Měřín,  je to ověřené, nejvíc pohodlné. Ale těch míst je tady plno. Živohošť, Rabyně, Slapy jako takové. 

Nejlepší je mít loď a žít tady přes léto na lodi. To nemáme, tak jezdíme autem a kolem řeky pak jen procházka a relaxace. 

Třeba takový Teletín. 

Minivesnice, ale je tu nádherná vyhlídka Máj. Procházka, vyhlídka a pokračovat v cestě.  Jsou tam Krňany, Hradištko, Davle...

Každé místo má nějakou zajímavou historii. 

My teď trochu cílíme na Davli. Je tam ostrov a na něm trosky kláštera. 

A tam chceme. 

 

Bitva u Jankova

 Zastavili jsme u bojiště. Bitva u Jankova. Poté nám google prozradil, že jsme tu byli přesně před šesti lety, v covidovém roce. Ještě s Tobiášem

Dnes tedy jako opakování.

Už v roce 2015 jsem tady o Jankově psala. Tehdy jen k výročí, bez osobní návštěvy. Dnes jsme tedy na bojišti byli. Samotní, moc lidí to nezajímá. Snad jen při rekonstrukci, která je v březnu a poutač už tady na ni lákal. 

Dnes tu bylo pusto prázdno. Zajímavě to evokuje představu, že šlo o jednu z největších a nejzásadnějších bitev Třicetileté války, že zdejší kraj pak byl totálně zpustošen a zničen, lidé odešli. Pusto jako u Jankova. 

Musí tu být plno ostatků po takovém masakru. 

Mají tu k tomu zajímavou naučnou stezku, je tu hezká krajina.

Víte, co znamená, dopadnout jako Kec u Jankova?  A docela obyčejné, hezky česky, kecáš?