Plachta na fotografii není primárně ani plachta, ani deka či ubrus, ani seznamy agentů STB, ba ani reinkarnované Rudé právo. Je to volební lístek na pražský magistrát.
Možná to tak na obrázku úplně nevypadá, ale je to opravdu kolosální.
Vždycky, když tato obří plachta, která disponuje ještě čtyřmi listy, takže je to takový obrovský sešit, tak když tato plachta dorazí do schránky, přemýšlím, jaký intelektuál za tím stojí. A nejde mi ani tak o ten nevzhledný design, spíš o to, jak je to praktické a přehledné - samozřejmě myšleno ironicky.
A když necháte pracovat fantazii, úplně jasně vidíte pražskou rodinku seskupenou kolem svátečního jídelního stolu, kam se běžně vejde celá rodina i s návštěvou, jak se snaží správně označit křížek někde uprostřed té mega plachty. Nebo nahoře, to je vskutku jedno.
Největší jejich jistota totiž je, že celý ten papyrus probodnou špičkou propisky.
Stejně tak, pokud jste vícečlenná rodina s několika už dospělými jedinci s volebním právem, pak vám zcela jistě nestačí jedna poštovní schránka.
Docela živě si představuji situaci, že si to doma nepředpřipravím a budu se snažit zakroužkovat desítky adeptů na teplé magistrátní místečko přímo ve volební místnosti.
Ono i zakroužkovat jen jednu strana dá zabrat, trefit se do toho obřího prostoru přesně tak, jak chcete. Volby se tak nenápadně mění ve zkoušku trpělivosti či šikovnosti, případně schopnosti vyznat se v té džungli.
Takový volební orientační běh s plachtou v ruce.
Klasické komunální volby, naše sedmičkové, to mají podobné, ale v přijatelné menší variantě. A jelikož nás čekají i volby do Senátu, je naše obálka patřičně nadutá.
Senátní lístky jsou normální, do sedmičkové radnice to také nějak jde, ovšem magistrátní lístky, to je tedy velký bizár.
Ale kdo chce kam, pomozme mu tam.
A že tam chce plno lidí. Dokonce i takoví, kteří ve svém programu tvrdí, že tam nechtějí. To je pak blázinec. Máme tam stranu, která opravdu jde do voleb a v názvu tvrdí, že je spojená s mimozemšťany. Regulérní volební číslo má i strana asociálů, je tu již klasické urzo, které tvrdí, jak nechce naše hlasy. Nechybí ani Petr Cibulka se svým kyvadélkem....
No, jedna šílenost vedle druhé na obří volební plachtě.
Pak jsou tam ti, co to asi myslí vážně a fakt tam chtějí. Mnozí maskovaně, když se jim nedaří v nějaké klasické straně, chtějí tam proniknout s podporou nějakého jiného seskupení.
Kandidáty na magistrát jsou tady převážně muži. Ženám je na většině kandidátek vyčleněn prostor až v té vzdálenější straně volebního lístku. Respektive tedy listu, protože slovo lístek je v tomto případě opravdu nepatřičné.
A nejvíc zajímavé je to, že ti, co se sami sebe označují za volnomyšlenkáře, dokonce nemají na kandidátce ani jednu ženu....
Někde samozřejmě jsou lídryně- to je slovo, co?.
Ale mužský prvek na obrovské listině kandidátů na pražský magistrát viditelně převažuje. Patriarchát prostě Praze vládne.
Nicméně, mně nejvíc zaujala ta šílená nepraktická a nepřehledná volební plachta.
Možná bych i ráda věděla, zda je to jen pražská anomálie či zda mají takové plachtování
i v jiných městech??
