Oslavy

    Podle Cimrmanů mají mít události výrazné a snadno zapamatovatelné datum. A dneska takový den nastal. 6.6. se dobře pamatuje. 

Bohužel, nemáme aktuálně žádnou oslavu. 

Přesto za některými slavnostními okamžiky roku chceme ohlédnout, třeba se ty události dají zvědomit i zpětně. Když si dnes připomeneme, víc se to vryje do paměti. 

   Tou stěžejní dnešní připomínanou slávou je předávání maturitních vysvědčení. Minulý týden. Ve třídě.

 A na zahradě školy. 

Bylo to hezké,  o tom žádná. 

  Nějak se sice rezignovalo na slavnostní prostředí. Kdysi dostávali naši studenti vysvědčení v obřadní síni, za účasti rodičů, za doprovodu hudby. Slavnostní prostředí, slavnostní událost, slavnostní oblečení - prostě vše, co si slavnost žádá. Oblékáme se podle významu události. 

A pak oslava... Neformální. Někdy i bujará:-).

  Dnes směřujeme k neformálnosti, všichni jsou děsně free / a ti co nejsou, tak se do toho stylizují, zase aby byli in:-)/ takže k čemu slavností oblečení, prostředí či nějaká kultura? 

Vrazíme jim to pod párty stanem na  zahradě. 

 K čemu nějaké formality, že? 

   To ale samozřejmě není jejich vina. Všichni víme, že příklady táhnou, tudíž, když jim to nikdo neukáže / tady ani nenabídne/ nikoho ani nenapadne, že by to mohlo být jinak. 

A tohle se vydává za rodinné setkání, všichni s tím souzní, takže je to prostě tak. 

   Nicméně, i neformální setkání má své kouzlo. Zejména s touto třídou, byli milí, chytří, empatičtí... 

A navzdory prostředí to dokázali pojmout slavnostně. Nejdřív oblek, to pro vysvědčení. 

A pak kraťasy a triko na zahradní slavnost. 

Je to konec jedné éry. S nimi doslova a do písmene. Tak si to vzájemně užíváme. 

Pak je třeba připomenout oslavu Dne dětí, i ta se v režii starších pro mladší vydařila. 

A samozřejmě, na závěr Tobiášovo historické okénko, 6.6. si připomínáme vylodění v Normandii, tedy skutečný den D.

Prostě, datum jako víno:-)