Zkusili jste si někdy propojit ustálená sousloví s žitou realitou?
Například napasovat pojem stěhování
národů na nadcházející letní sezonu. Učinila jsem takový pokus nedávno, když
jsme plánovali program na prázdninové měsíce.
Stahování národů mi logicky vytanulo na mysli nedříve, se všemi těmi
děsivými konotacemi davů, přeplněných letovisek, hrozivých zácp (nejen) na
dálnicích či zvířat vystresovaných tábořícími lidmi, kteří ve snaze najít
nedostatkové ticho stanují i tam, kde by to opravdu nikdo nečekal.
Další pojem, který se mi
v souvislosti s nadcházejícími měsíci vybavil, je válka světů. Ne snad, že by dnes nějaká rozhlasová hra
mohla vyvolat paniku, jako kdysi ta Wellsova, ale o invazi určitého druhu jde
beze sporu. Turisté zaplaví historická centra měst, přírodní zajímavosti i
atraktivní mořské pláže
a v určitém slova smyslu
opravdu dochází k určité válce. Běžný život se zastaví, obchodníci se
vyzbrojí letními cenami a domorodci napětím vůči vetřelcům. Místa zavalená
turisty ztrácí svou autenticitu
a všude se valí davy lidí, kteří si
myslí, že odpočívají a cestují.
Třetí pojem, spojený s letní
dobou, mám překvapivě provázaný
s tématem deprese. Ne, že bych měla na mysli psychický stav, spíš mi to
evokuje ekonomickou depresi, čili úpadek.
Mnozí se vydají ze všech svých úspor, aby smočili palec ve slané vodě, a
poté celý rok žehrají na nedostatek peněz.
Zdá se tedy, že moje představivost akcentuje
samá negativa, přitom léto má být nejhezčím ročním obdobím. Zkusila jsem tedy
otočit výhybku a hledat jen to hezké, co nám léto přináší. Tady se
z veřejné přijímané terminologie těžko loví kladné příměry, nicméně napadá
mě zažitá floskule o okurkové sezóně, která evokuje klid a pohodu. Nabízí se i
pojmy jako renesance či obnova, které se dají lehce napasovat na regeneraci
psychických sil.
Není vyloučeno, že někteří mají
s létem spojené i mnohem děsivější asociace. Přeci jenom to, co bývá
hromadně adorováno, může v mnoha lidech vyvolávat spíš paniku. Vezměme
třeba takové prázdniny. Ty určitě některým rodinám způsobují vrásky na čele,
protože jak se o děti celé dva dlouhé měsíce postarat, když není dovolená ani
babičky?
Ostatně, ani výročí invaze vojsk
Varšavské smlouvy, které letošní léto přináší dokonce v půlkulaté podobě,
nenabízí žádné pozitivní konotace.
Přesto se většinově na léto těšíme.
Asi nějaké zažité pocity z dětství. Tak si je hýčkejme a zkusme si léto
neidealizovat. Pak určitě proběhne podle našich představ, bez asociací
s ustálenými průpovídkami. Anebo jen s těmi kladnými, jako že léto
přináší nové začátky a naděje.
Žádné komentáře:
Okomentovat