pátek 2. června 2023

A bude vysvědčení...

 Některým to zůstane celý život. Ten červnový pocit. Jako že se blíží prázdniny. Už dávno opustili školní lavice, disponuji dovolenou či jsou pány svého času, přesto v červnu pocítí nepatrné vnitřní rozechvění. Bude vysvědčení. A po něm sladký čas prázdnin.

Pro pololetní vysvědčení si ale svým způsobem jdeme všichni. Rok se láme do druhé poloviny, novoroční předsevzetí dávno odvál čas a nás honí uzávěrky, data či termíny.

 Prostě, červen s sebou nese zvláštní atmosféru a specifika. I jako pracující se těšíte na prázdniny. Vychutnáváte nejdelší dny a krátké noci. Vysedáváte na zahrádkách. Sledujete klasické Primátorky či navštívíte Noc kostelů. Vyrazíte na Smetanovu Litomyšl.

 Už léta si říkám, že si dovolenou vyberu právě v červnu. Tuším ale, že ve školství nepůjde o snadný proces, přeci jenom pedagogové mají svou dovolenou trochu víc sešněrovanou. Od dětství totiž vnímám červen jako nejkrásnější a zároveň nejpromarněnější měsíc v roce. Tempo se výrazně zrychlí a všechno míří k letnímu finále. Na červnové krásy nezbývá moc času. Pořádně si ho nedokážeme vychutnat. Vždycky je něco důležitého, co musíme stihnout před létem.

 Tak zbrzďuji. Není to jednoduché, samozřejmě. Zvyk je prostě železná košile. Podle předsevzetí by ideální červnové tempo mělo být maximálně vycházkové, ne-li pomalejší.

Nabízí se proto vyrazit na Pražské Quadriennale do Holešovic, kde můžete esteticky zpomalit mezi designem a výtvarnými výzvami.

Něco takového samozřejmě není pro každého, takové nevyžádané rady nebudí nejlepší dojem. Nemělo by jít o konkrétní aktivitu, spíš o pocit, který červen přináší.

Možná chce všechno mnohem větší empatii. Každý půlroční červnový zlom vnímá po svém. Někdo je ve stresu, jiného letní slunovrat zanechává v bohorovném klidu.

Určitou šanci samozřejmě skýtá aktuální rozpoložení.  Jako student vnímáte červen jinak než prodavač zájezdů v cestovní kanceláři či herec na volné noze.

S podobným porovnáváním není na červnu nic zvláštního, vždycky lze najít něco dobrého stejně jako negativního.

Přesto červen většinou vnímáme trochu jinak. Jenom nevím, jak přesně to pojmenovat. Je to hodně o pocitu, jako že něco končí a něco nového se začíná.

Ačkoliv…Něco specifického a konkrétního červen opravdu má. Minimálně ten letošní. Připomíná sedmdesát let od měnové reformy. Řízená krádež úspor drobných střadatelů. Lidé tehdy vyšli do ulic.

   Vždy se mi zdálo poměrně bizarní, že měnová reforma, jakkoliv byla zlodějská, vyvolala větší nepokoje než monstrprocesy s nevinnými lidmi. Při pohledu na toto kulaté výročí mi naskakuje husí kůže a tisíce otázek. Těžko na závěr definovat jednu obecnou. Tak snad stručně a věcně, máme jiné vnímání červnové reality než ti před sedmdesáti lety, nebo je to neměnné? Jdeme si prostě pro vysvědčení, s tím v červnu holt nic nenaděláme.


Psáno pro Listy Prahy 1

Žádné komentáře:

Okomentovat