Půlnoční běžci

 Kdysi dávno jsem četla knihu s tímto názvem. Nějak mi utkvěla v paměti. Respektive utkvěl mi ten název, ze kterého si vybavuji, že hrdinové knihy řešili své stresy během. Často nočním, což mě asi i tehdy šokovalo. Jak může někdo v noci dobrovolně běhat?:-).

 Asi mě ta kniha i bavila, když si ji trochu dodnes pamatuji. 

Půlnoční běžci mě překvapují ve Stromovce dodnes. A nejen půlnoční, mnohem víc jsou pro mě překvapiví ti ranní. Já osobně, nemít psa, bych zcela jistě v parku v šest hodin ráno nebyla. Se psem jsem. Musíme. Zvykla jsem si. 

Ale stále mě překvapuje, že tam nejsem sama. Nebo jen s pejskaři. Že tam je takové množství osamělých běžců, že někdy je tam v těch šest ráno takřka narváno:-). Pro mě jsou to samozřejmě pořád "půlnoční běžci", protože šest ráno je pro mě, jako bytostnou sovu, opravdová půlnoc. Ale pro ony běžce evidentně ne. Odjakživa mají můj velký obdiv. 

Několikrát jsem se  také pokoušela začít intenzivně běhat. Trpělivě jsem čekala, kdy se to pro mě stane drogou, jak slibují mnozí odborníci na běh. Stačí několik dní za sebou vyběhnout a už bez toho nemůžete být!! Prý:-)

 Já tedy bohužel mohu, byť bych třeba běhat chtěla. Ale je to pro mě vždycky víc utrpení než droga, takže jsem  časem rezignovala. 

A běžce jen pozoruji.

 Karanténa přivedla do Stromovky mnohem víc běžců, než tomu bývalo. Jiné sporty se ocitly takřka na indexu, takže vlastně máte hodně omezené sportovní možnosti: hrát doma šachy, chodit ( se psem) a běhat. Nic jiného dnes vlastně legálně nemůžete. Ani lyžovat ne. Jen běhat. 

V novém roce je těch běžců ještě víc. Asi novoroční předsevzetí. Sleduji je dost pozorně. Někdo běhá elegantně, jiný vytrvale, někde je vidět trénink, jsou ale i tací, co funí, potácí se na hranici vyčerpání,  a prskají kolem sebe tak, že se skoro bojíte být poblíž. Patrně jejich z nouze ctnost.

Ale běhat mohou. 

Proč by tedy neběhali, byť ne takřka o půlnoci:-). 

Proč nelze legálně provozovat jiný sport, třeba plavání, se lze jen dohadovat. Odpověď vám nikdo nedá. Na to je vláda jako pes.

Jen si říkám, zda si ti chudáci opravdoví psi zaslouží, pověst takových šílenců:-)