Otužování

 Stalo se novou módou, všichni se koupou ve Vltavě, všichni se otužují. Plavou venku. 

Že by to bylo těmi trvale uzavřenými bazény? Není kde plavat, tak se hledají cesty? 

Možná. Možná je i jiný důvod, že tolik lidí najednou pojalo myšlenku zaplavat si v zimní Vltavě. 

I mně vrtala tato myšlenka hlavou. Už dlouho. Koketuji s otužováním navzdory své zimomřivosti. Ale do Vltavy se mi nechce. Z mnoha různých důvodů. 

Zkusme to tedy na venkově. Jenže kde? Do rybníka? Do Sázavy? Do nějakého potoka? 

Nakonec se nečekaně nabídl nevypuštěný zahradní bazén. Určený k saunování, jenže sauna byla mimo provoz. Slovo dalo slovo, trochu hec, a v mrazivém odpoledni se skákalo do bazénu. A stejně rychle zase ven, protože to je fakt šok. Až to bolí. Tedy žádné plavání, ale smočení se na zahradě a ve sněhu metelit do tepla domova. To asi není otužování ani v náznaku, spíš adrenalin a dobrodružství. 

Fakt ale je, že to nabíjí a povzbudí. Když se zahřejete, cítíte se skvěle. Je to super pocit. Asi na tom otužování opravdu něco je. Takže stát se takovou bábou z ledu asi bude mít něco do sebe. 

Že bychom příště přeci jenom zkusili tu Vltavu? V Praze je obecně tepleji, tak zaplavat si počátkem února pod Karlovým mostem je dost velká výzva. 

Asi to vyzkoušíme.  Ale když se otevřou bazény, tak asi klasicky radši do chlóru než do Vltavy. Ale bazény vypadají uzavřené na věčné časy a nikdy jinak, tak si tedy jinak. Do Vltavy.....

Doba prostě nese nové možnosti.