..aneb dva novoroční výstupy. Dvě rozhledny, dvě zajímavá místa. Špulka a rozhledna na Neštětické hoře. První nová, vytvořená s elánem a nadšením. Druhá, takřka stoletá, kdysi také vytvořená s elánem a nadšením. V roce 1927 u příležitosti připomínky selského povstání. První upravovaná a opečovávaná, druhá tedy dost zanedbaná, procházka po ochozu s chatrným pletivem vyžaduje dost odvahy. Ale také prý kdysi bývala upravovaná a opečovávaná. Z obou jsme téměř nic neviděli. Na Špulce nás zastihla totální mlha, na Neštětické hoře zase trochu brání ve výhledu stromy a příliš neudržované okolí. Vnímám to jako symboliku dnešní doby, čekáme, až se rozplynou mlhy. Ale je také hodně třeba zapracovat na nejbližším okolí.
A pak, neopečovávaná rozhledna je ta stará.... Jako být starý je dneska dost tristní... No, jak říkám, je to symbolika....
Uvidíme, jak se bude znovuobnovenému psanému blogu v novém roce dařit.
Loni jsem fotografovala. Co den, to fotka. A nevyšly mi dny, rok má 366 dni, mně vyšlo 663 fotek. Také symbolika loňského šíleného roku, že všechno je najednou jinak, byť moje špatná čísla jsou vysvětlitelná mojí vlastní momentální nepozorností. Ta šílenost venku už tak snadno vysvětlitelná není.
Snad i proto se letos se chci vrátit k blogopsaní, byť už to dávno není v módě, psát blog:-). Ale třeba mi zase vyjde nějaká kniha a bude potřebovat trochu propagace.
Nebo si jen tady budu veřejně rovnat myšlenky, jak je to s tím celosvětovým šílenstvím. K tomu mi ty fotky prostě nestačí, byť je milé se zpětně podívat na fotodokumentaci.
My psavci ale musíme psát.
Tak vzhůru do propsaného jednadvacátého....
Žádné komentáře:
Okomentovat