sobota 30. ledna 2021

Harold a Maude

 Já tu paní Hanu Maciuchovou pořád v sobě mám. Nejde mi to sfouknout to do minulosti, jak se to dneska nosí. Jako že hledím vstříc od budoucna. 

Zaštiťuje to heslo, to je život, jde se dál. Není prostor pro zastavení, pro smutnění po někom, kdo nás opustil. 

Já většinou nemám moc ve zvyku smutnit po veřejně známých osobách, ale u paní Hany Maciuchové to mám. Hodně. Její odchod mě trápí. Je mi smutno. 

Napadá mě  k ní spousta věcí, dnes je to třeba Harold a Maude. Výborné představení na Vinohradech. Neviděla jsem ho. Měla jsem ho v plánu. 

Kolik věcí ale máme v plánu a osud tomu pak chce jinak? 

Měla jsem v plánu i Harold a Maude  s paní Fialovou. 

Umřela. 

Umřela i paní Maciuchová. 

Skoro, abych se bála toto představení zařadit do svého (nejen) divadelního plánu. 

Divadla ale nyní nehrají, tak mě to  svádí k náhledu do divadelní historie. Kdy třeba Maude hrála Marie Rosůlková a Harolda Viktora Preiss. Kdo dnes  už zná slavnou "Meryčku"? Život je tak pomíjivý!

Ne, ani toto představení jsem neviděla, ale jako milovník historie a divadla o něm vím. 

Stejně jako o dalších inscenacích této slavné hry, jejíž téma mě s postupujícím věkem čím dál víc oslovuje. 

Vždycky tam hrály osobnosti. Super herci. Možná to někteří ani ve svém mladém věku ani nevěděli, že i oni jednou budou legendami. Ti muži. 

Ty ženy, co to hrály, už většinou legendou byly. Ať paní Rosůlková, paní Fialová nebo nyní, paní Maciuchová. 

Jsem sama zvědavá, jestli to představení jednou uvidím... S jinou legendou....

Třeba v době, kdy současný partner paní Maciuchové ve hře, Marek Adamczyk, sám bude legendou. To teda nevím, zda dožiju, ale našlápnuto na to má, je to nadaný herec. 

   Sleduji aktivity i letenské nadace Moje velké přání, která se věnuje seniorům. 

Evidovali i jedno přání, které ze stran seniora mířilo k zhlédnutí inscenace Harold a Maude s paní Maciuchovou v hlavní roli. Divadlo na Vinohradech, které je v tomto ohledu velmi vstřícné, již toto přání splnit nemůže. Jsou z toho stejně smutní jako my. Pláčeme spolu se skvělou Maude. I když ona život milovala a smutek překonávala svojí energií. Ale už tu není. Nemáme nyní žádnou Maude. 

   Vnímáme jejich touhu po životě jen ze záznamů. 

Je to ostatně i náš současný život, vnímáme ho je ze záznamu. A čekáme na novou Maude, která má radost ze života. 

Dolujme ji v sobě, byť bez motivace a vzorů, co nám odcházejí, to jde hůř. Ale navzdory všemu, jako oslava jejich života, nezapomínejme být takové Maude jako byla paní Hana Maciuchová.



2 komentáře:

  1. Nzapometulná osobnost, proto trvá dlouho, než smutek přejde, už jen v krásné vzpomínky!

    OdpovědětVymazat
  2. To je tak krásně napsané, moc děkuji. Paní Maciuchovou jsem měla moc ráda.
    Zdena

    OdpovědětVymazat