Krom mnoha dalších věcí mi v dnešní divné době hodně moc chybí kultura.
Byla, podobně jako školství, odepsána hned v počátku. Rovnou, definitivně. Nemilosrdně!!!
Jako že v těžkých dobách umění nepotřebujeme.
Potřebujeme naopak nadnárodní giganty, firmy, které nikdo v jejich činnosti neomezuje. Potřebujeme chodit do Tesca či Obi, do Bauhasu, potřebujeme si koupit zbraně a střelivo....
To všechno je možné. Jít na výstavu ne.
Kdo by také chodil do divadla nebo na výstavu, když je tady epidemie?!
No, já bych třeba šla. Myslím, že procházet třeba Veletržním palácem, kde lze poměrně snadno uhlídat počet návštěvníků, jsou zde vysoké stropy, mám nasazenou roušku, tak bych snad mohla? Zejména, když se mohu tísnit v MHD, na horách, v parku či vlastně i v Lidlu?
No, nemohla.
Ani na jaře ne, kdy to bylo všechno jinak. Kultura prostě padla na oltář - nevím ale čeho, protože žádné relevantní výsledky nevidím. Vidím jen hon na kulturu, jako že ji nepotřebujeme- tedy dle přístupu mocných! Někdy se to podobá až lynči...
Nevím tedy, jak by se snášela nekonečná karanténa bez výsledků kulturní činnosti, které můžeme v instantní podobě konzumovat i v domácím prostředí.
To ale nikdo neřeší, spíš davově a hystericky ženou umělce do polí a do továren...Stejně jako kdysi soudruzi tlačí na ty nejhorší lidské vlastnosti klasickou rétorikou padesátých let: ať jdou konečně dělat něco pořádného...
Smutné je, že lid na to slyší.
Ale to jsem vlastně nechtěla přímo dnes řešit. Jen si postesknout, že mi to chybí. Zrovna dneska, tradičně jsem chodila na výstavu. Nemohu.
Navzdory tomu, že se podařilo mít v Praze skvělé výstavy, ať už Rembrandt, Medek či Sluneční králové. Té práce, co tomu předcházelo...
A jsou nelítostně zavřené. A nejen ony, samozřejmě.
A mně pořád vrtá hlavou, proč mohu do nadnárodního obchoďáku, nemohu do malého krámku. A nemohu na výstavu? Jakou to má logiku?
Asi žádnou, protože trendem je hromadné zavírání, které je nejjednodušší. Prostě plošně je hit! Za potlesku davů se řítíme do pekla....To prostě nevyřeším.
A tak jen apaticky a nostalgicky končím tím, čím jsem začala, postesknutím, jak moc mi to chybí, jak moc ráda bych šla na výstavu.... I s rouškou, samozřejmě!
Onehdá mi děti říkaly: " To jsme vlastně kdysi chodili na výstavy..."
Jestli to tak budou mít napořád, jednou budou celí zarouškovaní a dezinfikovaní vykládat, svým vnukům jak kdysi někam chodili... tak potěš pán bůh ....
Milá Jitko, máte velký dar pojmenovat věci pravými jmény. Navíc pravdivě. Ať si říká kdo chce co chce, na myšlení všech se rok školy a rok kultury mínus podepíše. Nejsem nakloněna všem těm smyšlenkám kdo to řídí a komu to prospěje, ale rozhodně to vede k tomu, že se cílem dne stává ten zmíněný nákup v superhypermarketu a večer program, nad kterým není třeba uvažovat, jen snad, že svět je nalakován na růžovo. ach jo.. Mým jediným ostrovem jsou knihy, tady mi nikdo nekecá do toho, co čtu a co si o tom mám myslet.. Zdraví Lenka z Ovy.
OdpovědětVymazatCítím to stejně. Až pan ministr Blatný vystoupí na veřejnosti a přesně zdůvodní, proč obchoďáky ano a muzea či kostely ne, možná budu pokornější. Takto si myslím, že vláda plácá jak je napadne - zakážeme toto, přikážeme tamto - a výsledky jsou nulové, ale to nám nevadí, hlavně když máme moc. Někdy mi tak připadá, že o zdraví jde až v poslední řadě.
OdpovědětVymazatPřikláním se k názoru uvedeným přede mnou - o zdraví naší vládě vůbec nejde! A tomu chaosu, proč někdo může a někdo ne, tomu nerozumím už vůbec.
OdpovědětVymazatA pořád ve skrytu duše věřím, že výstava Sluneční králové bude prodloužena až do doby, kdy zase budeme smět kulturně žít. Protože zrovna Sluneční krále jsem měla v plánu vidět.