Někdy ( v poslední době tedy dost často) mě napadá, že asi doopravdy žijeme svůj zánik říše západořímské.... I tehdy přestávaly platit normy, pravidla, zákony ..., nefungovala jejich kontrola ani vymahatelnost. Všichni si jen užívali, chtěli jen brát a nikoli dávat. Slova jako disciplína, respekt či dodržování čehokoliv mizela z tehdejšího slovníku, stejně jako z našeho. Moc si třeba neumím vysvětlit fakt, že pyrotechnika na poslední dny roku byla na veřejných místech zakázána. Když v rádiu jmenovali místa, kde se pálit nesmí, kupříkladu Stromovka byla jedním z nich. Přesto v poslední dny roku, a hlavně tedy na Silvestra, připomínala válečnou zónu. Pálilo se o sto šest. Zákaz nikdo nekontroloval, nevymáhal, střílelo se až do božího rána...( Policii jsme ve Stromovce ani koutkem oka nezahlédli), nikdo nic nevymáhal. Na Nový rok ráno zbylo na mostě odpaliště, nikdo se ani nenamáhal to po sobě uklidit, odnést. Proč taky, když tady si každý dělá co chce.
Když kupříkladu vzpomenu zákaz vánočních trhů, navzdory tomu, že jsem s nim hluboce nesouhlasila a nesouzněla, stejně mě šokovalo, že stačí jen přejmenovat trhy na farmářské
jede se dál. Nikdo nic nedodržuje, nic nevymáhá.
Občas se sice někdo utrhne, napaří exemplární pokutu, čímž vytvoří další příkoří, protože trest je jen pro někoho, a jede se dál.
A tak bych mohla pokračovat donekonečna, příkladu nabízí současnost nepočítaně.
Jako kdysi ve starém Římě. Kdy prohnilou a sebedestruktivní společnost smetla jiná civilizace, kde slova řád a disciplína a respekt zákonům nebyla na indexu.
Nu, dožít bych se toho nechtěla, ale jsme na dobré cestě. A jedeme z kopce.
A dáváme tím logicky velmi špatný příklad mladé generaci. Co si jako má myslet o pravidlech, která se stanoví a nikdo je nedodržuje ani nevymáhá?
Asi jen to, že je to norma.
Ostatně, už dlouho vím, že do mi do výchovy hází vidle ti nahoře. Jak vysvětlit dětem, že kupříkladu v čele státu má stát ten nejlepší z nás? Že být opilý a pracovat nejde dohromady? Že lhát se nevyplácí? Jak vykládat dějiny a něco o zločinech bývalého režimu, když jeho představitelé se těší současné moci a oblibě? A celé to ( v duchu nedávných Vánoc) podtrhují normalizační filmy a seriály, neustále národ utvrzující, jak bylo tehdy dobře. Staré moudré, že příklady táhnou, platí i v té záporné podobě, bohužel.
V kdysi mocné a prosperující říši římské to patrně měli podobné....
Žádné komentáře:
Okomentovat