Škola je někdy docela neklidné, neřku-li až nebezpečné pracoviště. Třeba v okamžiku, kdy si chlapci zahrají na experimentátory. Co se asi stane s mikrovlnou troubou, když do ní narvu papíry a zapnu jí?
Až dosud by to bylo samo o sobě nebezpečné. Když ale neudržím pozornost, kamsi odběhnu a zapomenu, že jsem experimentoval? Pak může škola klidně lehnout popelem. A donekonečna opakované a trénované cvičné poplachy dojdou svého uplatnění.
Často jsem si otráveně při cvičném útěku ze školy myslela, že je to fakt jen ztráta času a že se přeci nic podobného nemůže stát.
Jenže ono by dokonce mohlo jít i o životy.
Naštěstí to odnesly jen dvě mikrovlnné trouby. Klika.
A potvrzení premisy, že některé nápady jsou fakt hovězí. A také, že je dobré, že máme štěstí a nic horšího se nestalo.
Stejně jako to, že vyděšení kluci snad pochopili, že tudy správná cesta k experimentování nevede. Není každá zvídavost úplně dobrá a na místě.
A pak, že je ve škole nuda. Ani omylem:-)
Žádné komentáře:
Okomentovat