Jan Palach

 Je to dnes padesát tři let, co na Václavském náměstí vzplála živá pochodeň. Mladý Jan Palach se rozhodl položit za svobodu oběť nejvyšší, svůj vlastní mladý život. Jistě to vyvolává otázku, jak moc si svobody vážíme dnes, jak snadno a za co se jí vzdáváme, jak za potlesku davů přihlížíme vzniku dalších totalit, ale to asi není smyslem dnešního příspěvku. Tím jsou dvě věci. První je jasná, připomenutí oběti Jana Palacha. Snaha, abychom na své hrdiny nezapomínali 

A druhá, ta s tím vlastně souvisí, byť mně se bytostně příčí. Narazila jsem totiž kdesi ve virtuálním světě, na FB, v jakési učitelské skupině, na nápad, že abychom to dětem přiblížili, dělá ona pedagožka Palachovy upáleniny. A prezentuje to jako děsně in a atraktivní aktivitu, že tak probudí zájem. 

Ve mně to tedy probudilo agresi, byť jsem se ovládla a nijak celou diskusi nekomentovala. Toto laciné podbízení se dětem, které ale zároveň vnímám jako podceňování mladé generace. Jako by nebyli schopni vnímat nic jinak než prizmatem zábavnosti a netradičnosti. Okamžitě se mi vybavil " veselý holocaust" který kdysi jakási mladá učitelka prezentovala jako cestu k zaujetí studentů tématem. Tehdy jsme ji ještě dokázali vysvětlit, že tudy cesta nevede, ale upáleniny mi připadají dost podobné. 

A tak si říkám, proč vlastně pácháme hromadnou likvidaci té mladé generace. A to nemluvím o všudypřítomném oprašování, umetání cest, rozmazlování, to nemluvím o zločinu distanční výuky a zavřených škol, ale mluvím o podbízivosti, lacinosti, oslavě zábavnosti ( copak k sakru může být válka zábavná? O holocaustu či procesech v padesátých letech ani nemluvě?) . Smutné je, že je to trend dneška. A že za upáleniny Jana Palacha sklidila autorka nápadu víc ovací než kritiky. 

Myslím, že samotný Jan Palach by z toho byl smutný. 

A tak se oklikou vracím k prvnímu bodu své úvahy, připomenout oběť Jana Palacha. Bojoval za naši svobodu. Važme si jí. 

A nerozmělňujme ji za pochybné úplatky. 

A pokud si to chcete připomenout, nevidím upáleniny jako akceptovatelné. Ale takový Hořící keř, ten určitě ano.