úterý 4. ledna 2022

Stoletá Praha

   Nedávno se mě někdo mezi řečí zeptal, zda byla Praha hlavní město odjakživa?

Přivedlo mě to k historickému zamýšlení. Ne snad, že bych to tak úplně nevěděla, jen jsem to neměla přesně rozfázované. Ostatně, Praha je více méně nesprávné označení čtyř historických měst, tzv. souměstí, která vedle sebe koexistovala kolem Vltavy po dlouhá staletí. Ale navykli jsme si říkat Praha.

Přemyslovci, kdysi dávno, z Hradu ovládali vlastně jen Staré město, posléze Menší město

 a Hradčany.

  Lucemburkové to posunuli trochu dál, vzniká Nové město. Jagellonci se sice moc neohřáli, asi se jim tu moc nelíbilo, ale jagellonská gotika zdobí město dodnes.

Habsburkové to měli podle nálady, jak kdo zahořel k oblasti kolem Vltavy osobní sympatií.

A nově vzniklá republika ani o jiném hlavním městě neuvažovala.

  Tak mi došlo, že leden roku 2022 vlastně přináší stoleté výročí vzniku hlavního města Prahy, což si patrně asi ani neuvědomujeme. Vnímáme totiž Prahu jako hlavní město odjakživa.

    Přitom ona byla dlouhá staletí jen provinčním městečkem, jelikož hlavní město byla logicky Vídeň.

A z dlouhé historické nevýznamnosti vyskakuji jen známé okamžiky hvězdné pražské slávy.

  Na první dobrou se logicky nabízí  slavná doba Karla IV., která přinesla vznik Nového města. Ta je dnes glorifikována jako velký pražský stavební boom. Když o tom ale přemýšlím do detailů, nevím, jak moc by se mi líbilo v té slavné době v Praze žít. Jednak se pořád něco stavělo a bouralo, takže zcela jistě tu byl permanentní hluk a nepořádek. Do toho byla morová nákaza, takže asi běžný život nic moc. Někteří stavitelé byli navíc natolik „nezodpovědní“, že vybudovali i ulice, které král nekázal postavit. A máme tak zajímavou Nekázanku v centru města.

Další slavné období přinesl přelom šestnáctého a sedmnáctého století, kdy se na Hradě usadil podivín, který Prahu natolik pozměnil, že historie jí posléze přiřkla přezdívku Rudolfínská Praha.

A pak se Habsburkové vrátili do Vídně a z Prahy zbylo město okresního formátu.

Pravda, Marie Terezie sem docela investovala, navzdory nechuti k Čechám jako takovým. Josef II. v roce 1784 sloučil čtyři města do jednoho a vytvořil královské hlavní město Prahu. Od té doby už vlastně lze oficiálně mluvit o Praze, byť pořád šlo o běžné město. Pro Čechy sice asi trochu významnější, ale určitě ne hlavní. Navíc asanace devatenáctého století ho dost poznamenala, naštěstí ne tak fatálně, jak si tehdejší radní plánovali. A dnešní luxusní Pařížská, tehdy Mikulášská, je pozůstatkem jejich velikášských plánů udělat z Prahy malou Paříž. Na luxusní bulváry a velkolepé stavební přeměny ale nebyly v městské kase peníze, tudíž historický ráz města zůstal docela zachován.

Pak přišla válka, vnikla republika a  v lednu roku 1922 byl přijat zákon o vytvoření Velké Prahy, a tedy o vzniku hlavního města Prahy.

  Hlavní město Praha má tedy v letos v lednu sto let. A to už je nějaké výročí. Praha jako stoletá dáma si určitě zaslouží hlubší exkurz do své historie. Ale to až po oslavách, v lednu jen připomínáme její slavné datum a odpovídáme na úvodní otázku, že Praha je hlavním městem od 1. ledna 1922J.


Psáno pro Listy Prahy 1 


 

 

2 komentáře:

  1. Děkuji, za zajímavou informaci. Hezky napsáno 👍

    OdpovědětVymazat
  2. Jitko, díky za odborné historické okénko:-)
    Takhle nás to ve škole neučili :-(
    Ale vždycky jsem do Prahy ráda jezdila a jezdím!
    Stále je zde co objevovat.
    Přeji stoleté Praze ať jí už netrápí žádní pochybní vládci, stavitelé, ani viry!

    OdpovědětVymazat