Bitva na Bílé hoře

 Nějak si nemohu pomoci, je to asi nějaká forma zvláštní úchylky, že mi ta data automaticky asociačně vyskakují. 

Osmého listopadu se prostě nemohu zbavit obsesivní připomínky Bílé hory. Navzdory tomu, že ji nevnímám jako osudovou bitvu našich dějin, spíš jako bezvýznamnou šarvátku nedaleko Prahy:-). 

Dost mě baví o tom vést diskuse se studenty, někdy i dost bouřlivé. Myslím tedy studenty, které to zajímá a něco o tom vědí, protože jinak je bitva na Bílé hoře pro mnohé spíš španělskou vesnicí. Většinou si to pletou s husitstvím, dvě stě let sem či tam, v historii žádná doba:-).

Tradiční rekonstrukce bitvy, která pravidelně probíhá, bývá někdy v září, v sychravém listopadu už se žádné podobné atrakce asi nekonají, takže osmého listopadu je možné v klidu se projít kolem letohrádku Hvězda. To je pořád krásná a fascinující stavba, s filozofickým podtextem. 

Nedávno jsem zde psala o nástupu Habsburků. Tak tedy první Habsburk, Ferdinand I., nechal oplotit oboru Hvězda, respektive tehdy Novou královskou oboru,  a jeho syn, rovněž Ferdinand, pro lepší rozlišení Tyrolský, navrhl letohrádek. Jako amatérský architekt. Sám dokonce pokládal základní kámen. 

Letohrádek je  opravdu do tvaru hvězdy, má svoje kouzlo. Uvnitř je expozice právě o nedaleké bitvě. 

Dříve tam ale bylo skladiště střelného prachu, to za pragmatického Josefa II., který z každé stavby chtěl mít něco prakticky užitečného, což tedy bylo mnohdy a mnoha budovám na škodu. Ale letohrádek přežil.  

Ve dvacátém století tu bylo muzeum Aloise Jiráska a Mikoláše Alše, dnes právě ona rádoby osudová bitva. 

Osmého listopadu to tak prostě je:-)